Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Veřejnost a cementárna

 |  5. 7. 1998
 |  Vesmír 77, 413, 1998/7

K článku „Krajina se oceňuje hůř než cement“ s podtitulem „Postoj veřejnosti k stavbě cementárny a ochraně životního prostředí na Berounsku“, Vesmír 77, 327, 1998/6

Děkujeme redakci Vesmíru za snahu objektivně informovat o cementu, vápně a vápencích. Vůbec nic nemáme k cestám hledání vztahu mezi využitím surovinové základny (výrobou cementu a vápna) a životním prostředím. Co nám ale velice vadí, je nepoctivost vstupních údajů dotazníku předloženého občanům v roce 1995. Z odpovědí na takovýto dotazník pak vytváří RNDr. Hana Švejdarová svoje teoretické úvahy o ocenění krajiny a také sděluje občanům této země postoj veřejnosti k stavbě cementárny na Berounsku (86 % odpůrců výstavby nové cementárny).

V prvním scénáři uvádí zpracovatel otázek např. tyto vize:

  1. kapacita Nové Králodvorské cementárny (NKC) bude mnohem vyšší než kapacita současné cementárny v Berouně,
  2. urychlí se těžba vysoce kvalitních vápenců,
  3. jedinečná surovina bude nehospodárně využita pro výrobu cementu,
  4. jedna třetina zde vyrobeného cementu bude vyvezena,
  5. velkou část přírodního prostředí v okolí jeskyně pohltí těžební jáma,
  6. dominantou krajiny se stane cementárna,
  7. emise oxidů dusíku z cementárny v těsné blízkosti chráněných oblastí způsobí vyhynutí vzácných rostlin.

Netušíme, z jakých pramenů autor otázek čerpal. Víme ale určitě, že se nedíval do dokumentace stavby ani se nezeptal investora, protože:

  1. kapacita NKC byla navrhována o 40 % vyšší než výroba staré cementárny v Berouně,
  2. cementárna těžbu vysoce kvalitních vápenců neurychluje,
  3. jedinečná surovina v cementárně není využívána vůbec, natož nehospodárně,
  4. vývoz cementu není otázkou projektu investora, ale otázkou poptávky a také součástí exportní potřeby státu,
  5. přírodní prostředí v okolí jeskyně se nemění, těžba se od jeskyně vzdaluje,
  6. nová cementárna zdaleka není dominatou krajiny,
  7. rozptylová studie ukázala, že předepsané limity nebudou překročeny, a provoz nynějších cementáren dokazuje, že vyhynutí vzácným rostlinám nehrozí.

Jakoupak asi mají cenu pro metodu oceňování životního prostředí odpovědi dotázaných?

Je také zajímavé, že druhý (doporučující) scénář popisuje modernizaci staré Králodvorské cementárny, kterou v letech 1988 až 1998 investor vyprojektoval a připravil k realizaci, ale ekologové ji v roce 1990 prostřednictvím místních úřadů odmítli. O tom v dotazníku není zmínka.

Průzkum veřejného mínění s výsledky v této kvalitě způsobil investorovi značnou škodu a ekologickým hnutím dodal základní informaci, že 86 % obyvatel této země je proti stavbě NKC. Mohlo by to být o něco víc, protože i já bych dal svůj hlas proti takové investici, která je popisována ve vstupních údajích prvního scénáře Ekologického ústavu ČR. Investor ale připravoval moderní cementárnu s minimem účinků na životní prostředí.

Zbývá otázka, pro jaký účel byl průzkum objednán. 1)

Poznámky

1) Errata V tabulce „Vápenec, cement, vápno“ (Vesmír 77, 327, 1998/6) je v oddílu „Cementářská a vápenická výroba v ČR“ v dolní části tabulky chybný číselný údaj o vývozu cementu: první sloupec zleva (1989) má sice správnou výšku, avšak k jeho výšce přísluší číslo 6793 (a nikoli 6126, jak uvedeno). Redakce

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Milan Stodola

 

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...