Ekologický chybějící článek
| 5. 5. 1994 | Vesmír 73, 293, 1994/5
Nečekaný důsledek úbytku lesů vlivem kyselých srážek byl pozorován koncem osmdesátých let, kdy se zjistilo, že někteří ptáci žijící v těžce poškozených porostech v Holandsku začínají snášet vejce s tenkou porézní skořápkou, z nichž se vylíhne nižší počet mláďat. Nyní badatelé přišli na to, proč tomu tak je. Okyselením půdy se sníží obsah vápníku v půdě, poklesne počet hadů, a právě plazi jsou pro ptáky hlavním zdrojem vápníku. Nature 367, 446, 1994
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová | 4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost
Jan Červenka | 4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet
Martin Reichard | 4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...