Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Šťastný nálezce pištce nezdobeného je očekáván

 |  5. 4. 1995
 |  Vesmír 74, 227, 1995/4

Je obecně známo, že periodizace lidských dějin nemusí splývat s prostým kalendářem - tak kupříkladu politicky skončilo prý 19. století až první světovou válkou, fyzikálně řekněme Michelsonovým pokusem, biologicky bůhví kdy (mendelizmem-morganizmem?). Z toho ovšem logicky plyne, že v některých oblastech Iidské činnosti (byl bych málem zahovořil o lidském duchu, ale to by se tu nehodilo, viz níže) 19. století neskončilo dosud, i když jsme si třeba mysleli, že ano. Hrobové se otvírají.

Když v 50. letech 20. století kongres českých zoologů v Opavě stvořil oficiální systém (ano, oficiální systém!) a oficiální české názvosloví živočišstva (Kratochvíl a Bartoš: Soustava a jména živočichů, tzv. opavský systém), šlo o velmi pěknou syntézu agresivního buditelství, i když od dob Preslových mírně vyčpělého (čeština je kulturní jazyk stejně bohatý jako jiné kulturní jazyky, její názvosloví musí být stejně úplné a precizní jako nomenklatura vědecká), s nadějně se rozvíjejícími totalitárně normativními tendencemi (ták to bude a komu se to nelíbí, dostane po páprči a uvidí, jak říkával jeden ředitel jednoho vědeckého ústavu ČSAV). Nicméně ani tito Otcové-Zakladatelé, ani jejich následovníci (názvosloví savců, motýlů, akvarijních rybek ...) nepojali šílenou ideu pojmenovat česky všechny známé druhy skupiny, do níž se pustili.

Ale pokrok se nedá zastavit: pánové docent K. Hudec, inženýr M. Čapek, docent F. Hanák a R. Pavíza vytvořili české názvy pro všech 8 500 nebo kolik druhů ptáků, co jich po světě lítá či druhotně nelítá. Dílo se podařilo - ptačí nomenklatura je vskutku kompletní, čeština dokáže neuvěřitelné věci, když se vezme pořádně do rukou, a člověka leda napadá, proč právě dosti usedlý národ uprostřed Evropy shledal nezbytným mít vlastní nezaměnitelné názvy pro 226 druhů hrnčiříků a 238 druhů mravenčíků (to jsou takoví šedaví jihoameričtí ptáčci).

Tak třeba jakési australské ptáče, Pachycephala inornata, se ode dneška zove pištec nezdobený, a mladí adepti věd se zase mají co učit nazpaměť. Člověka až zaráží, že si to ti lidé berou na svědomí. Co učiní autoři, táži se ve vší vážnosti, až tak bude někdo opravdu mluvit (jako se dnes mluví o kvakoších a nornících, jichž by, nebýt buditelů z Opavy, taky nebylo)? Zapláčou, nebo budou na své dílo hrdi?

Aby nedošlo k omylu, na pištci nezdobeném neshledávám bizarním, že se jmenuje zrovna pištec nezdobený a ne nějak jinak a líp, nýbrž že se ztrácí mezi 44 jinými pištci (černoprsým, sokolím, chocholatým, zlatolícím, skvrnitým, hlavatým ...), o nichž se až dosud česky mluvit nemohlo, což vzdělaným Čechům vadilo, ale teď už se o nich mluvit může, a za pár let tedy budeme, my vzdělaní Čechové, hovořit i o takových ptácích, o kterých se nám ještě před pár lety ani nesnilo. A té práce co to muselo dát!

Navrhuju jednoduchou zkoušku: je mi právě třicet let, takže lze očekávat, že ještě nějaké to desetiletí si tady pobudu. Během tohoto období budu pořád psát do Vesmíru, a pokud tento časopis vede či povede nějaké honoráře, nechť jsou ukládány na konto, z něhož bude celá nastřádaná suma vyplacena člověku, jenž nalezne česky psanou knihu či článek, kde bude spontánně zmíněn pištec nezdobený (např. louka byla doslova poseta pištci nezdobenými , k nejroztomilejším ptákům Melbournska patří pištec nezdobený , zachraňme pištce nezdobeného!). Nebude-li tato částka vyplacena, jako že, řekl bych, nebude, nechť mi za ni jednou redakce Vesmíru zakoupí věnec.

Listuju si tím seznamem, muchálek neklidný, plžojed bažinný, pávík houštinný, květosavka zvonková, kachyně parníková - a nemyslím si to, co by si čtenář měl myslet: že je čeština hrozně bohatý jazyk.

Myslím si, že vzdělaní Češi jsou blázni.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...