Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

O projektu

  Seznam zvukových nahrávek Archiv O projektu FAQ Podmínky soutěže ǀ CZE ǀ ENG ǀ FRA ǀ DEU ǀ ESP ǀ RUS ǀ  
                                       
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Projekt pozastaven

Rada Evropské kosmické agentury (ESA) v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině rozhodla 17. března 2022, že pozastavuje spolupráci s agenturou Roskosmos. Z tohoto důvodu meziplanetární evropsko-ruská sonda ExoMars 2022 v září 2022 neodstartuje.

Co je ExoMars

Pokus o nalezení odpovědi na otázku, zdali někdy existoval život na Marsu, je jedním z hlavních cílů sondy ExoMars 2022 vedeného Evropskou vesmírnou agenturou ESA. Spolupracuje ruská agentura Roskosmos, která poskytuje nosnou raketu Proton-M. Ta má na povrch planety do oblasti Oxia Planum dopravit přistávací platformu „Kazachok“ (Kozáček) s robotickým vozítkem „Rosalind Franklinová“.


ExoMars bude první misí, která bude kombinovat schopnost pohybovat se po povrchu Marsu a studovat rudou planetu v hloubce.
Snímek ESA

 

Robotické vozítko poveze vrtnou soupravu a sadu vědeckých přístrojů uzpůsobených pro biologický a geochemický výzkum, zatímco přístroje umístěné na přistávací platformě jsou především určeny k výzkumu okolního prostředí. Start mise ExoMars 2022 je plánovaný na srpen až říjen 2022, přistát na povrchu Marsu by měl přistávací modul v průběhu roku 2023.

O rizicích přistání na Marsu čtěte na stránkách ESA.

Zdroj ESA

 

Jsou na Marsu blesky?

Jedním z vědeckých systémů umístěných na přistávací platformě je elektromagnetický nástroj pro povrch Marsu („Martian ground electromagnetic tool“). Oddělení kosmické fyziky Ústavu Fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pro tento systém připravuje modul vlnového analyzátoru. Přístroj bude analyzovat změny elektromagnetického pole měřeného v pásmu slyšitelných kmitočtů. Pomocí tohoto měření by vědci rádi zjistili, zda existují v prachových oblacích v atmosféře Marsu elektrické výboje či zda mohou elektromagnetické vlny pronikat z kosmického prostoru až k povrchu planety.

Fotografie prachového víru na Marsu, pořízená kamerou sondy Mars Reconnaissance orbiter. Pohled pokrývá plochu s úhlopříčkou asi 644 m. Délka stínu ukazuje, že oblak prachu dosahuje výšky přes 800 m. Vír má průměr asi 30 m. V takovýchto marsovských atmosférických útvarech by se mohly blesky vyskytovat. Usuzujeme tak na základě počítačových simulací a analogie s pozemskými vulkanickými blesky. Dosud existenci blesků na rudé planetě nikdo nepotvrdil. Evropská mise ExoMars by v případě úspěchu byla první.
Snímek NASA / JPL-Caltech / University of Arizona
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Strategy AV21

#CallFromMars