i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Pandemie covid-19 a duševní zdraví

 |  4. 1. 2021

Jak ovlivnila pandemie vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 naše duševní zdraví? Data ze světa i z České republiky odhalila souvislosti, které by se měly odrazit v klinické praxi.

Mnohovrstevnatost dopadu pandemie covid-19 a souvisejících restriktivních opatření na duševní zdraví můžeme ilustrovat následujícími deseti otázkami:

1. Zvýšila se prevalence duševních onemocnění v obecné, neklinické populaci?

2. Pokud ano, jsou disproporčně zasaženy některé podskupiny, jako například zdravotníci?

3. Objevila se duševní onemocnění ve zvýšené míře u lidí, kteří se nakazili covid-19?

4. Existuje u lidí s duševním onemocněním vyšší riziko nákazy covid-19?

5. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší přístup k lékařské péči než lidé bez duševního onemocnění?

6. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší prognózu (včetně mortality) než lidé bez duševního onemocnění?

7. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší psychiatrickou prognózu než ti bez covid-19?

8. Změnila se dostupnost a kvalita služeb péče o duševní zdraví v důsledku pandemie covid-19?

9. Došlo k rychlému rozvoji nějakých nových služeb v péči o duševní zdraví v důsledku pandemie covid-19?

10. Zvýšilo se riziko sebevraždy a množství dokonaných sebevražd v důsledku pandemie covid-19?

Většinu těchto otázek bychom mohli dále specifikovat podle typu duševního onemocnění a ptát se zvlášť po dětech a dospívajících, běžných a závažných duševních onemocněních v dospělosti, závislostech, demencích atp. Mohli bychom se také ptát po příčinách, závažnosti, trvání a dalších okolnostech zjištěných problémů. Na tomto místě se pouze zběžně dotkneme prvních čtyř otázek, bez ambice obsáhnout je v celé hloubi a šíři, ale ve snaze zachytit to nejdůležitější.

Odpověď na první otázku je kladná. V současnosti existuje několik studií, jež poskytují spolehlivá data z reprezentativního vzorku obecné dospělé populace před pandemií a v období pandemie. Jde o studii britskou1), americkou2) a českou3).

Dopad covid-19 na duševní zdraví obecné dospělé populace v ČR

Tým kolem Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech uveřejnil letos v září v časopise Epidemiology and Psychaitric Sciences původní práci3) mapující dopady epidemie covid-19 na prevalenci duševních poruch.

Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých obyvatel České republiky starších 18 let. Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen) a jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje.

Autoři porovnali prevalenci poruch nálady a úzkostných poruch, suicidálního rizika a poruch spojených s alkoholem jak před, tak těsně po prvním vrcholu pandemie, kdy zároveň v České republice platil přísný lockdown. Výsledky jasně ukázaly, že prevalence těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostla z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v roce 2020 během pandemie covid-19.

Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. Prevalence poruch spojených s užíváním alkoholu byla v roce 2020 přibližně stejná jako v roce 2017, avšak byl pozorován výrazný vzestup týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %.

Tato velice dobře založená studie, využívající dokonce diagnostický nástroj, poskytuje důkazy, které svědčí pro to, že covid-19 může mít za následky skutečné problémy v oblasti duševního zdraví; je to oprávněná obava a znamená značnou hrozbu pro populaci, zvláště když uvážíme, že během restrikcí je současně omezeno poskytování normálních zdravotních služeb. Tyto nálezy podtrhují naléhavý požadavek rozvinout zdravotní osvětu a prevenci v globálním měřítku.

Odpověď na druhou otázku je rovněž kladná. Dnes již existuje meta-analýza, která ukazuje, že u zdravotníků se objevily problémy s duševním zdravím ve vyšší míře než u ostatních profesí4). Podle analýzy nové vlny výše popsané české epidemiologické studie, která proběhla v listopadu 2020, to však vypadá, že disproporčně jsou zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni vzít dovolenou v souvislosti s pandemií covid-19, nezaměstnaní a lidé s pouze základním vzděláním – všechny tyto populační skupiny vykazují větší než 50% přítomnost duševního onemocnění5).

Odpověď na třetí a čtvrtou otázku se na základě níže popsané studie zdá být také kladná.

Vztah nákazy covid-19 a duševního zdraví

V listopadu 2020 uveřejnil časopis Lancet Psychiatry článek potvrzující vzájemnou vazbu mezi infekcí covid-19 a psychiatrickou morbiditou. Autoři kolem Taqueta a Harrisona6) (Psychiatrická katedra univerzity v Oxfordu) sledovali v síti elektronických zdravotních záznamů od zhruba 69 milionů jednotlivců, z nichž 62 354 mělo diagnózu covid-19, zda tato diagnóza byla oproti jiným zdravotním situacím spojena se zvýšeným výskytem následných duševních poruch a zda pacienti s anamnézou duševní poruchy mají vyšší riziko nákazy covid-19.

Globální elektronická síť poskytla data z 54 zdravotnických zařízeních ve Spojených státech, jež byla sbírána mezi lednem a srpnem 2020. Autoři počítali incidenci a poměr rizik pro psychiatrická onemocnění, demence a nespavost během prvních 14–90 dnů poté, co u pacientů byla diagnostikovaná nákaza covid-19.

U pacientů, kteří neměli předcházející psychiatrickou anamnézu, byla diagnóza covid-19 spojena skutečně s vyšším výskytem první psychiatrické diagnózy 14–90 dnů po stanovení diagnózy covid-19 v porovnání s jinými zdravotními situacemi, jako je chřipka, respirační infekce jiného druhu, kožní afekce, cholelithiáza a urolitiáza, fraktura dlouhých kostí apod. Nárůst byl nejvyšší u úzkostných poruch, nespavosti a demence. Incidence jakékoliv psychiatrické diagnózy v uvedeném intervalu byla 18,1 % včetně 5,8 % těch, kteří byli diagnostikováni poprvé. Incidence první diagnózy demence v uvedeném intervalu po diagnóze covid-19 byla 1,6 % u lidí starších 65 let a v neposlední řadě bylo zjištěno, že psychiatrická diagnóza v předchozím roce je spojená s vyšším rizikem onemocnění covid-19 (RR 1,65). Toto riziko bylo nezávislé na známých somatických rizicích pro covid-19, ale nelze vyloučit možné reziduální přídatné socioekonomické činitele.

Hlavní závěry studie tedy jsou, že ti, kdo prodělají covid-19, jsou ve zvýšeném riziku psychiatrických následků a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, jsou ve zvýšeném riziku onemocnění covid-19. Tyto výsledky jsou důležitým podnětem k založení prospektivních kohortových studií a zaměření se na odpovídající klinické služby.

Psáno pro Učenou společnost ČR a pro Vesmír

Poznámky

1) Pierce M., Hope H., Ford T. et al.: Mental health before and during the COVID-19 pandemic: a longitudinal probability sample survey of the UK population. The Lancet Psychiatry 2020; 7(10): 883-92. https://doi.org/10.1016/S2215-0366(20)30308-4

2) Czeisler M. É., Lane R. I., Petrosky E. et al.: Mental health, substance use, and suicidal ideation during the COVID-19 pandemic – United States, June 24–30, 2020. Morbidity and Mortality Weekly Report 2020; 69(32): 1049. http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm6932a1

3) Winkler P., Formanek T., Mlada K. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 2020; 29: 1-8. https://doi.org/10.1017/S2045796020000888.

4) da Silva, F. C. T., Neto, M. L. R.: Psychological effects caused by the COVID-19 pandemic in health professionals: A systematic review with meta-analysis. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry 2020, p.110062. https://doi.org/10.1016/j.pnpbp.2020.110062

5) Winkler P., Mohrova Z., Mlada K., Kuklova M., Kagstrom A., Mohr P., Formanek T.: Changes in prevalence of current mental disorders during the second wave of COVID-19: an analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Under review

6) Taquet M. et al. Bidirectional associations between COVID-19 and psychiatric disorder: retrospective cohort studies of 62 354 COVID-19 cases in the USA. Lancet Psychiatry 2020, Published online, November 9, 2020; https://doi.org/10.1016/S2215-0366(20)30462-4

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Covid-19

O autorech

Cyril Höschl

Petr Winkler

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné