i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Pandemie covid-19 a duševní zdraví

 |  4. 1. 2021

Jak ovlivnila pandemie vyvolaná koronavirem SARS-CoV-2 naše duševní zdraví? Data ze světa i z České republiky odhalila souvislosti, které by se měly odrazit v klinické praxi.

Mnohovrstevnatost dopadu pandemie covid-19 a souvisejících restriktivních opatření na duševní zdraví můžeme ilustrovat následujícími deseti otázkami:

1. Zvýšila se prevalence duševních onemocnění v obecné, neklinické populaci?

2. Pokud ano, jsou disproporčně zasaženy některé podskupiny, jako například zdravotníci?

3. Objevila se duševní onemocnění ve zvýšené míře u lidí, kteří se nakazili covid-19?

4. Existuje u lidí s duševním onemocněním vyšší riziko nákazy covid-19?

5. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší přístup k lékařské péči než lidé bez duševního onemocnění?

6. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší prognózu (včetně mortality) než lidé bez duševního onemocnění?

7. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší psychiatrickou prognózu než ti bez covid-19?

8. Změnila se dostupnost a kvalita služeb péče o duševní zdraví v důsledku pandemie covid-19?

9. Došlo k rychlému rozvoji nějakých nových služeb v péči o duševní zdraví v důsledku pandemie covid-19?

10. Zvýšilo se riziko sebevraždy a množství dokonaných sebevražd v důsledku pandemie covid-19?

Většinu těchto otázek bychom mohli dále specifikovat podle typu duševního onemocnění a ptát se zvlášť po dětech a dospívajících, běžných a závažných duševních onemocněních v dospělosti, závislostech, demencích atp. Mohli bychom se také ptát po příčinách, závažnosti, trvání a dalších okolnostech zjištěných problémů. Na tomto místě se pouze zběžně dotkneme prvních čtyř otázek, bez ambice obsáhnout je v celé hloubi a šíři, ale ve snaze zachytit to nejdůležitější.

Odpověď na první otázku je kladná. V současnosti existuje několik studií, jež poskytují spolehlivá data z reprezentativního vzorku obecné dospělé populace před pandemií a v období pandemie. Jde o studii britskou1), americkou2) a českou3).

Dopad covid-19 na duševní zdraví obecné dospělé populace v ČR

Tým kolem Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech uveřejnil letos v září v časopise Epidemiology and Psychaitric Sciences původní práci3) mapující dopady epidemie covid-19 na prevalenci duševních poruch.

Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých obyvatel České republiky starších 18 let. Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen) a jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje.

Autoři porovnali prevalenci poruch nálady a úzkostných poruch, suicidálního rizika a poruch spojených s alkoholem jak před, tak těsně po prvním vrcholu pandemie, kdy zároveň v České republice platil přísný lockdown. Výsledky jasně ukázaly, že prevalence těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostla z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v roce 2020 během pandemie covid-19.

Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. Prevalence poruch spojených s užíváním alkoholu byla v roce 2020 přibližně stejná jako v roce 2017, avšak byl pozorován výrazný vzestup týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %.

Tato velice dobře založená studie, využívající dokonce diagnostický nástroj, poskytuje důkazy, které svědčí pro to, že covid-19 může mít za následky skutečné problémy v oblasti duševního zdraví; je to oprávněná obava a znamená značnou hrozbu pro populaci, zvláště když uvážíme, že během restrikcí je současně omezeno poskytování normálních zdravotních služeb. Tyto nálezy podtrhují naléhavý požadavek rozvinout zdravotní osvětu a prevenci v globálním měřítku.

Odpověď na druhou otázku je rovněž kladná. Dnes již existuje meta-analýza, která ukazuje, že u zdravotníků se objevily problémy s duševním zdravím ve vyšší míře než u ostatních profesí4). Podle analýzy nové vlny výše popsané české epidemiologické studie, která proběhla v listopadu 2020, to však vypadá, že disproporčně jsou zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni vzít dovolenou v souvislosti s pandemií covid-19, nezaměstnaní a lidé s pouze základním vzděláním – všechny tyto populační skupiny vykazují větší než 50% přítomnost duševního onemocnění5).

Odpověď na třetí a čtvrtou otázku se na základě níže popsané studie zdá být také kladná.

Vztah nákazy covid-19 a duševního zdraví

V listopadu 2020 uveřejnil časopis Lancet Psychiatry článek potvrzující vzájemnou vazbu mezi infekcí covid-19 a psychiatrickou morbiditou. Autoři kolem Taqueta a Harrisona6) (Psychiatrická katedra univerzity v Oxfordu) sledovali v síti elektronických zdravotních záznamů od zhruba 69 milionů jednotlivců, z nichž 62 354 mělo diagnózu covid-19, zda tato diagnóza byla oproti jiným zdravotním situacím spojena se zvýšeným výskytem následných duševních poruch a zda pacienti s anamnézou duševní poruchy mají vyšší riziko nákazy covid-19.

Globální elektronická síť poskytla data z 54 zdravotnických zařízeních ve Spojených státech, jež byla sbírána mezi lednem a srpnem 2020. Autoři počítali incidenci a poměr rizik pro psychiatrická onemocnění, demence a nespavost během prvních 14–90 dnů poté, co u pacientů byla diagnostikovaná nákaza covid-19.

U pacientů, kteří neměli předcházející psychiatrickou anamnézu, byla diagnóza covid-19 spojena skutečně s vyšším výskytem první psychiatrické diagnózy 14–90 dnů po stanovení diagnózy covid-19 v porovnání s jinými zdravotními situacemi, jako je chřipka, respirační infekce jiného druhu, kožní afekce, cholelithiáza a urolitiáza, fraktura dlouhých kostí apod. Nárůst byl nejvyšší u úzkostných poruch, nespavosti a demence. Incidence jakékoliv psychiatrické diagnózy v uvedeném intervalu byla 18,1 % včetně 5,8 % těch, kteří byli diagnostikováni poprvé. Incidence první diagnózy demence v uvedeném intervalu po diagnóze covid-19 byla 1,6 % u lidí starších 65 let a v neposlední řadě bylo zjištěno, že psychiatrická diagnóza v předchozím roce je spojená s vyšším rizikem onemocnění covid-19 (RR 1,65). Toto riziko bylo nezávislé na známých somatických rizicích pro covid-19, ale nelze vyloučit možné reziduální přídatné socioekonomické činitele.

Hlavní závěry studie tedy jsou, že ti, kdo prodělají covid-19, jsou ve zvýšeném riziku psychiatrických následků a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, jsou ve zvýšeném riziku onemocnění covid-19. Tyto výsledky jsou důležitým podnětem k založení prospektivních kohortových studií a zaměření se na odpovídající klinické služby.

Psáno pro Učenou společnost ČR a pro Vesmír

Poznámky

1) Pierce M., Hope H., Ford T. et al.: Mental health before and during the COVID-19 pandemic: a longitudinal probability sample survey of the UK population. The Lancet Psychiatry 2020; 7(10): 883-92. https://doi.org/10.1016/S2215-0366(20)30308-4

2) Czeisler M. É., Lane R. I., Petrosky E. et al.: Mental health, substance use, and suicidal ideation during the COVID-19 pandemic – United States, June 24–30, 2020. Morbidity and Mortality Weekly Report 2020; 69(32): 1049. http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm6932a1

3) Winkler P., Formanek T., Mlada K. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 2020; 29: 1-8. https://doi.org/10.1017/S2045796020000888.

4) da Silva, F. C. T., Neto, M. L. R.: Psychological effects caused by the COVID-19 pandemic in health professionals: A systematic review with meta-analysis. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry 2020, p.110062. https://doi.org/10.1016/j.pnpbp.2020.110062

5) Winkler P., Mohrova Z., Mlada K., Kuklova M., Kagstrom A., Mohr P., Formanek T.: Changes in prevalence of current mental disorders during the second wave of COVID-19: an analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Under review

6) Taquet M. et al. Bidirectional associations between COVID-19 and psychiatric disorder: retrospective cohort studies of 62 354 COVID-19 cases in the USA. Lancet Psychiatry 2020, Published online, November 9, 2020; https://doi.org/10.1016/S2215-0366(20)30462-4

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Covid-19

O autorech

Cyril Höschl

Petr Winkler

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné