Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Být dítětem je fuška

 |  15. 10. 2014
 |  Téma: Děti

Osmdesát milionů. Tolik dětí se každoročně rodí do našeho světa. Část z nich se může těšit na rychlejší počítače, vynálezy, kterými samy změní tento svět k nepoznání, přímé přenosy z přistání na jiných planetách, cestování do vesmíru. Většinu z celosvětové populace dětí však čeká ještě před dovršením dospělosti těžká práce, za kterou nedostanou zaplaceno, nemoci, které nebude mít kdo a zač léčit, žízeň a neustálý hlad. Jen během čtení tohoto odstavce kdesi na světě zemřelo pět dětí hladem. Každých pět sekund jedno.

Koncept dětství se v průběhu historie lidstva radikálně proměnil. To, že dnes existují mezinárodní normy, zakotvující práva dětí, je věc velmi mladá a z výše řečeného je zřejmé, že v části světa zcela neprosaditelná. Bývalo hůř. Do 4. století bylo dítě v podstatě majetkem otce, který mohl libovolně rozhodnout o jeho osudu. Teprve křesťanství přineslo zákaz zabíjení dětí – poprvé v historii se tak zákon postavil na stranu dítěte. Dnes je – alespoň ve vyspělých zemích – dítě symbolem budoucnosti světa, kterou je třeba ochraňovat. Vědecký výzkum přitom přináší stále pestřejší obraz toho, co je přirozený a chránění hodný průběh dětství, který vede k rozvoji zdravého jedince, schopného své kvality společnosti vrátit. Dětství jako rozmanitá, dynamická etapa života každého člověka (a v přeneseném slova smyslu živého tvora vůbec) je předmětem zájmu tohoto speciálu Vesmíru.

Odvěká touha člověka znát budoucnost kdysi zrodila chiromantii, hvězdopravectví a další okultní disciplíny, jejichž metody věda není schopna ověřit. V laboratořích se však zrodily metody, jejichž výsledky platí kdekoliv na světě – genetické výzkumy, z nichž lze už před narozením zjistit leccos o možných cestách, jimiž se může ubírat budoucnost vašich dětí. Co všechno můžeme zjistit a máme to chtít vědět? Čtěte v článku Věk genetiky: Začal dříve, než jsme čekali.

S genetikou souvisí velmi úzce onemocnění projevující se častým střídáním nálady mezi dvěma extrémy – mánií (zvládnu cokoliv na světě, nic se mi nestane) a depresí (jsem nic, za všechno mohu já). Nemoc, dříve zvaná maniodepresivní psychóza, se nyní odborně označuje bipolární afektivní porucha. Děti rodičů s touto nemocí jsou jí ohroženy ve větší míře než děti rodičů duševně zdravých. Ve světě existují programy, jak jim pomoci. Míří i do Česka. Průkopníky v jejich prosazování jsou lékaři v pražském Motole. Dozvíte se o tom v článku Bipolární porucha a riziko pro potomky. Co udělat pro jeho zmírnění?

Představíme vám rovněž ty, kteří žili v době, kdy se mnohé z toho, o čem víme dnes, netušilo. Jejich okolí bylo k jejich nadání netolerantní, a přesto o nichž píší učebnice jako o výjimečných, geniálních jedincích, kteří posunuli poznání o veliký kus kupředu. Plody jejich intelektu užíváme při psaní na počítači, při vaření, letu letadlem. Jak vypadalo dětství důvtipných tohoto světa, vám představíme v článku Z plínek do geniality aneb Zázračné děti ve vědě.

Vpravíme se ještě dále do historie, abychom si ukázali,že svět se za tisíciletí v něčem proměnil jen velmi málo. Ukážeme si to na příkladu starověkého Egypta, jehož civilizaci se podařilo udržet několik tisíciletí také díky propracovanému systému vzdělávání udržovatelů říše. Nabýt dovedností písaře bylo často rovno zajištění celoživotně skvělé kariéry. Dávné příběhy ožijí nad papyrem, který si patrně napsal pradávný učitel, aby mohl své žáky vzdělat. Pod rukama odborníků Českého egyptologického ústavu ožije v textu Počítat jako staro-Egypťan.

Vzpomenete-li si na vlastní školní léta, najdete jistě několik příkladů módy, která v určitou chvíli zachvátila celou generaci a pak opadla, aby se už nikdy nevrátila. Sbírání známek, udržování robotických pokémonů, sbírání céček, udržování dětského slangu, pro dospělé někdy jen těžko srozumitelného atd. Věda měla zato, že takto se projevující dětská kultura, kterou si děti mezi sebou udržují nezávisle na dospělých, je ryzím projevem lidského rodu. Pak ale zoologové spatřili v pralese podivuhodně se chovající šimpanzí mláďata. Nosila „panenky“ a starala se o ně, téměř jako mláďata lidská. Že tento objev má zajímavou souvislost i s lidskou evolucí, zjistíte při poslechu zvukového příspěvku Kdo si hraje, nezlobí.

Na to, co jsou dětská práva a jak je uplatňovat, mají někdy děti a rodiče odlišný pohled. Jak by měla ideálně vypadat svoboda dítěte? Podívejte se na ni očima náctiletého, prostřednictvím povídky Dohoda.

Během následujícího měsíce téma Dětství tohoto speciálu rozšíříme o další příspěvky, v nichž pro vás chystáme vliv způsobu porodu na budoucí zdraví dítěte, příběh dítěte, jehož košilku objevili archeologové na Pražském hradě, povídku z pera renomovaného dramatika a mnoho dalších témat. Během tohoto času Vesmír spolu s plzeňskou Techmanií vyškolí pětici dětských kosmonautů pro let na kometu. O tomto projektu, nazvaném EXPEDICE VESMÍR si můžete přečíst na samostatné stránce.

Příjemné počtení Vám přeje Vesmír.

TÉMA MĚSÍCE: Děti
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Z plínek do geniality aneb Zázračné děti ve vědě

Nebylo mu ještě ani osm, když jednou při rodinném stolování kdosi náhodou udeřil nožem o mísu a rušivý cink utlumil tím, že na ni přiložil ruku....

Počítat jako Staroegypťan

Každoročně přiláká Egypt davy obdivovatelů velkolepé starověké kultury. Za mohutnými pyramidami, tajemnými sfingami, bohatě zdobenými stěnami a...

Věk genetiky: Začal dříve, než jsme čekali

Co všechno můžeme zjistit z genomu svých dětí ihned po narození a dokonce ještě před ním? A máme to chtít vědět? Sci-fi film GATTACA z roku 1997...

Dohoda

Kdybyste chtěli vědět jak se jmenuju, tak to teda neřeknu. Někdo by pak mohl všechno, o čem tady píšu, považovat za špatnou věc a mohl by si třeba...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...