Andské civilizace

Seznam článků v seriálu - Počet: 4

1. díl

Starověké andské civilizaceuzamčeno
Markéta Křížová  |  31. 5. 2021  |  Vesmír 100, 384, 2021/6

Jedny z nejpozoruhodnějších kultur staré Ameriky se rozvinuly na svazích And. Postupně vznikaly a zanikaly po několik tisíciletí až do příchodu Evropanů. V několika článcích se pokusíme, byť jen zlomkovitě, představit některé z nich, osvětlit některé aspekty jejich vývoje a nastínit jejich fungování.
 
2. díl

Posvátné hory Inkůuzamčeno
Renata Collard  |  12. 7. 2021  |  Vesmír 100, 486, 2021/7

Andy se zdvihají do nadmořské výšky téměř 7000 metrů. Té se už nelze fyziologicky přizpůsobit a při delším pobytu lidský organismus chátrá. Na vrcholech několika desítek andských hor převyšujících 5000 metrů byly ale nalezeny důkazy o návštěvách Inků a na některých z nich mrazem uchovaná těla dětí, které byly na vrcholu obětovány před více než pěti sty lety. Výkony Inků jsou úctyhodné. S ohledem na tehdejší možnosti a vybavení si zaslouží obdiv nejen schopnost naplánovat dlouhou pouť k horám a vylézt na vrchol, ale také orientační dovednosti a výběr výstupové trasy.
 
3. díl

Mušle nad zlatouzamčeno
Jan Korba  |  6. 9. 2021  |  Vesmír 100, 546, 2021/9

Zlato, stříbro, pera amazonských papoušků, vikuní vlna – tyto i jiné materiály měly velký význam pro elity předkolumbovských státních útvarů středních And. Sloužily jako symbol sociálního postavení a společenské odlišnosti. Přestože mezi oblastmi i kulturami existovala neustálá výměna těchto produktů, získat některé z nich bylo obzvlášť náročné. Proto stoupala i jejich hodnota. Jedním z takových odznaků prestiže byly i ostnovky, schránky mlže rodu Spondylus, které se sbíraly na tichomořském pobřeží ve vzdáleném Ekvádoru.
 
4. díl

Tiahuanacouzamčeno
Markéta Křížová  |  4. 10. 2021  |  Vesmír 100, 632, 2021/10

Systematický průzkum Tiahuanaca byl zahájen v 19. století především proto, aby posloužil nově vytvářenému příběhu bolivijského národa. Dávná metropole mu měla dodat historickou legitimitu a hluboké kořeny. Zároveň se stala předmětem zájmu badatelů z Evropy a Severní Ameriky. Získané artefakty a hypotézy o původu a zániku Tiahuanaca se snažili využít v globálním vědeckém soupeření. Časem vstoupili do hry i místní obyvatelé, indiáni Aymarové. Usilují o zviditelnění svých ekonomických, kulturních a politických požadavků. Druhý život proslulé lokality ukazuje, že výzkum minulosti není neutrální ani objektivní vědecký proces, ale že je nutně svázán s mocenskými, politickými a ekonomickými zájmy.