i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Mušle nad zlato

Ostnovka v kulturách středních And
 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 546, 2021/9
 |  Seriál: Andské civilizace, 3. díl (Předchozí)

Zlato, stříbro, pera amazonských papoušků,1) vikuní vlna – tyto i jiné materiály měly velký význam pro elity předkolumbovských státních útvarů středních And. Sloužily jako symbol sociálního postavení a společenské odlišnosti. Přestože mezi oblastmi i kulturami existovala neustálá výměna těchto produktů, získat některé z nich bylo obzvlášť náročné. Proto stoupala i jejich hodnota. Jedním z takových odznaků prestiže byly i ostnovky, schránky mlže rodu Spondylus,2) které se sbíraly na tichomořském pobřeží ve vzdáleném Ekvádoru.

Studium obchodních tras a cirkulace různých přírodnin a materiálů mezi kulturami a regiony nám může pomoci poodhalit mnoho otázek, na něž doposud archeologie nedokázala odpovědět. Můžeme tak lépe porozumět mechanismu kulturních výměn mezi jednotlivými společnostmi, pochopit, proč k nim docházelo a nahlédnout na ně z jiného úhlu.

Mušle, a konkrétně ostnovky rodu Spondylus, byly v minulosti cenným zbožím dávných kultur po celém světě. Trnitá ulita ostnovky má na povrchu výrazně oranžovou až sytě rudou barvu, která kontrastuje s bílým vnitřkem (obr. 1). Pro svou jedinečnou estetickou krásu byla velmi váženým artiklem, který nabýval rituálně-religiózního významu. Byla také ideálním materiálem k výrobě šperků a jiných dekorativních objektů, jež sloužily jako známka statusu místních elit (obr. 4). Byla objevena na nalezištích snad všech významných kultur středních And, často velmi vzdálených od její domoviny. Časově tyto nálezy pokrývají dobu od 4. tisíciletí př. n. l. do 16. století (čili do příchodu Španělů).

Na archeologických nalezištích středních And se nacházejí dva druhy ostnovek: Spondylus limbatusSpondylus crassisquama. Oba jsou to sympatričtí měkkýši žijící u jihoamerických břehů v teplých vodách východního Pacifiku. Liší se severní hranicí rozšíření a maximální hloubkou svého výskytu i v detailech krásné rudooranžové ulity. Ostnovku druhu S. limbatus užívaly kultury dnešního ekvádorského pobřeží spíš jako materiál zpracovávaný do podoby náhrdelníků a jiných šperků nebo je drtily na prášek. Druh S. crassisquama měl zřejmě především rituální význam. Celé lastury byly objeveny v hrobech mnoha význačných osobností peruánských kultur středních And.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Jan Korba

Ing. et Mgr. Jan Korba (*1991) je doktorandem na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UK, kde se zabývá systematikou severoafrických sklípkanů. Práce průvodce po Jižní Americe ho přivedla k amatérskému zájmu o historii a archeologii Jižní Ameriky.
Korba Jan

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné