i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 192, 2026/4

Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O tom, že jsou rostliny i vynikající „genetičtí inženýři“, už asi takové povědomí není. I když rozptyl ve velikostech genomů u rostlin, dopady domestikace a šlechtění na jejich genetickou informaci či například polyploidie by nás neměly nechat na pochybách. Rostliny jsou současně vynikající organismy pro studium genetiky (ostatně stály u zrodu této vědecké disciplíny). Nedávno byla v časopise Science publikována studie popisující „hrátky“ s chromozomy. Významně se na ní podíleli kolegové z CEITEC Masarykovy univerzity.

Již dříve jiný tým pracující s kukuřicí ukázal, že se dá vytvořit rostlina s více chromozomy. Němečtí a čeští kolegové dokázali díky využití technologie CRISPR-Cas počet chromozomů naopak snížit. A to z 5 na 4 (resp. z 10 na 8 v karyotypu) u modelové rostliny Arabidopsis thaliana (huseníčku rolního). Postupovali dvoukrokově. V každém z nich využili tzv. dvouřetězcového zlomu DNA vyvolaného pomocí CRISPR. V prvním kroku přesunuli jedno rameno chromozomu 3 na chromozom 1 a ve druhém kroku přesunuli zbývající rameno z druhé strany centromery buď na druhé rameno chromozomu 1, nebo na chromozom 5. Tím získali dva nové genotypy se čtyřmi chromozomy, jeden s přesunem genetické informace pouze na chromozom 1, druhý s přesunem na chromozomy 1 a 5. Jako vedlejší produkt vznikl ještě „minichromozom 3“ (v podstatě jen centromera a její nejbližší okolí). Autoři předpokládali, že „nepřežije“. A měli pravdu, rostlina se jej v následující generaci zbavila.

Snížení počtu chromozomů se již dříve povedlo u kvasinek či u myši, ovšem tato změna měla poměrně významný efekt na genovou expresi a fenotyp těchto organismů. Naproti tomu u rostlin se dle studie genová exprese významně nezměnila a fenotypově byly vzniklé genotypy nerozeznatelné od divokého typu. Ovšem v důsledku snížení počtu chromozomů se o 60-80 % snížila fertilita jedinců (heterozygotů) vzniklých při křížení mezi nově vzniklými genotypy (se čtyřmi chromozomy) a planou rostlinou (s pěti chromozomy). To připomíná situaci, kdy se kůň spáří s oslicí (či naopak), vznikne životaschopná mula či mezek s některými zajímavými vlastnostmi, avšak vzniklý jedinec je neplodný. Tímto způsobem by se v budoucnu mohlo dát předcházet křížení geneticky editovaných plodin s původními druhy.

Tato práce výborně demonstruje možnosti změn genetické informace rostlin (především s využitím CRISPR-Cas), které na nás do budoucna jistě čekají a které mají zajímavý potenciál pro moderní šlechtění plodin.

Rönspies M. et al.: Science, 2025, DOI: 10.1126/science.adz8505

Zhang F., Dawe R. K.: Science, 2025, DOI: 10.1126/science.aec7902

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...