i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Ohrožení lidstva nedostatkem pohybu

Co mají hendikepovaní lidé a kosmonauti společného?
 |  2. 11. 2026
 |  Vesmír 105, 640, 2026/11

Dějiny lidstva jasně ukázaly, že pohyb je pro člověka existenčně nezbytný. Moderní medicína popsala již do značné hloubky tuto potřebu, kterou sdílíme s dalšími živočichy, a přesněji naznačila meze, mezi nimiž se intenzita pohybu lidí musí nacházet, aby nedocházelo k zdravotním poruchám.

Podíl pohybu na zdravotním stavu

Přiměřený pohyb z nejrůznějších příčin snižuje riziko úmrtí u lidí. Zvyšuje vitalitu, sílu a pružnost těla. Posiluje svaly a zpevňuje kosti. Podporuje transport látek a okysličování tkání. Usnadňuje a prohlubuje spánek. Snižuje stres. Zvyšuje sebevědomí a pohodu. V mozku stimuluje uvolňování látek, které zlepšují náladu a zmírňují bolest. Snižuje hladinu glukózy v krvi, brání vzniku rezistence na inzulin a rozvoji cukrovky. Vyvolává ideální rozložení hmotnosti těla a snižuje tělesnou váhu. Omezuje rozvoj kardiovaskulárních chorob a vysokého tlaku. Snižuje riziko onemocnění rakovinou a demencí. Posiluje imunitní systém. Nedostatek pohybu naopak způsobuje v uvedených směrech poruchy.

V poslední době zejména v souvislosti s připravovanou cestou na Mars vyšlo najevo, že kosmonautům vlivem usnadněného pobytu v beztížném stavu poměrně rychle slábnou svaly a pomalu křehnou kosti. Po déletrvajícím pobytu v beztíži se kosmonauti vracejí na zem tak poškození, že při vstupu do pole zemské gravitace jim musejí vydatně pomoci vítající kolegové. Tyto jevy jsou tak závažné, že pokud nebude objeven způsob, jak následkům vlivu beztíže bezpečně předejít, nelze riskovat let na Mars s posádkou, protože by kosmonauti mohli být po návratu zpět do zátěže zemskou gravitací poškozeni, a to i nevratně. Tyto objevy zesílily pozornost veřejnosti i vědy k narůstajícím problémům nedostatku pohybu nejen ve vesmíru, ale i na zemi.

Příčiny vlivu nedostatku pohybu u zdravých a hendikepovaných lidí

Zjednodušeně řečeno: Zdraví dospělí lidé, kteří o svou pohybovou zátěž vhodně pečují, nejsou vystaveni zdravotnímu nebezpečí, ovšem s výjimkou nástupu stáří anebo např. přetěžovaní vrcholových sportovců tréninkem. Pro vesmírné lety se vybírají zvláště zdatní, odolní a zdravotně prověření jedinci, kteří jsou vystaveni speciální snížené pohybové zátěži při dlouhotrvajících letech za stavu beztíže. To je zařadí do skupiny zdravých lidí, kteří trpí nedostatkem pohybu a jeho následky.

Tato skupina zdravých lidí se zejména v rozvinutých státech světa v současnosti rychle zvětšuje hlavně vlivem přibývání sedavých zaměstnání, automatizace, robotizace, rozvoje dopravních prostředků, používání počítačů a mobilů. Navíc roste počet zdravých lidí, jejichž kondice klesá kvůli jejich náklonnosti k pohodlnému životu. Ve všech těchto případech je hlavní příčinou zdravotních potíží nedokonalost životně důležitých procesů udržujících člověka ve stavu celkové energetické vyváženosti.

Mechanismus úspory materiálu a energie v živých organismech lze zjednodušeně popsat takto: Nedostatečným používáním a zatěžováním svaly a kosti chřadnou, což šetří jejich stavební materiál a energii, nejsou-li nárokovány potřebou. Naopak potřeba a zátěž pohybem vede k posilování svalů a zpevňování kostí. Genetické ukotvení vývoje těchto mechanismů se opožďuje za současným vývojem lidské společnosti, což je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč naše současná genetická výbava odpovídá spíše dřívějším stadiím společenského vývoje lidstva, kdy byla potřeba pohybu větší. Takže dnešní zátěž se jeví často jako nedostatečná. Pomalejší vývoj této adaptace způsobuje, že za dnešních podmínek je mechanismus energetické úspory nedokonalý, což je zdrojem obtíží, které se ještě prohlubují u některých typů hendikepů, jež vyvolávají další snížení pohybové zátěže.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření. Například maluje na povrch vody olejovými barvami, monotyp snímá na papír a (náhodné) struktury dotváří. Vznikají tak obrazy za pomoci šalebného vnímání – pareidolie. Viz též rozhovor s autorem (Vesmír 102, 194, 2023/4). V současnosti, jako poradce české Asociace polio, se pokouší odstranit vzniklé nedostatky ve zdravotní péči o přežívající postižené dětskou přenosnou obrnou a zejména návazným postpoliomyelitickým syndromem.
Vondrejs Vladimír

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...