Ohrožení lidstva nedostatkem pohybu

Dějiny lidstva jasně ukázaly, že pohyb je pro člověka existenčně nezbytný. Moderní medicína popsala již do značné hloubky tuto potřebu, kterou sdílíme s dalšími živočichy, a přesněji naznačila meze, mezi nimiž se intenzita pohybu lidí musí nacházet, aby nedocházelo k zdravotním poruchám.

Podíl pohybu na zdravotním stavu

Přiměřený pohyb z nejrůznějších příčin snižuje riziko úmrtí u lidí. Zvyšuje vitalitu, sílu a pružnost těla. Posiluje svaly a zpevňuje kosti. Podporuje transport látek a okysličování tkání. Usnadňuje a prohlubuje spánek. Snižuje stres. Zvyšuje sebevědomí a pohodu. V mozku stimuluje uvolňování látek, které zlepšují náladu a zmírňují bolest. Snižuje hladinu glukózy v krvi, brání vzniku rezistence na inzulin a rozvoji cukrovky. Vyvolává ideální rozložení hmotnosti těla a snižuje tělesnou váhu. Omezuje rozvoj kardiovaskulárních chorob a vysokého tlaku. Snižuje riziko onemocnění rakovinou a demencí. Posiluje imunitní systém. Nedostatek pohybu naopak způsobuje v uvedených směrech poruchy.

V poslední době zejména v souvislosti s připravovanou cestou na Mars vyšlo najevo, že kosmonautům vlivem usnadněného pobytu v beztížném stavu poměrně rychle slábnou svaly a pomalu křehnou kosti. Po déletrvajícím pobytu v beztíži se kosmonauti vracejí na zem tak poškození, že při vstupu do pole zemské gravitace jim musejí vydatně pomoci vítající kolegové. Tyto jevy jsou tak závažné, že pokud nebude objeven způsob, jak následkům vlivu beztíže bezpečně předejít, nelze riskovat let na Mars s posádkou, protože by kosmonauti mohli být po návratu zpět do zátěže zemskou gravitací poškozeni, a to i nevratně. Tyto objevy zesílily pozornost veřejnosti i vědy k narůstajícím problémům nedostatku pohybu nejen ve vesmíru, ale i na zemi.

Příčiny vlivu nedostatku pohybu u zdravých a hendikepovaných lidí

Zjednodušeně řečeno: Zdraví dospělí lidé, kteří o svou pohybovou zátěž vhodně pečují, nejsou vystaveni zdravotnímu nebezpečí, ovšem s výjimkou nástupu stáří anebo např. přetěžovaní vrcholových sportovců tréninkem. Pro vesmírné lety se vybírají zvláště zdatní, odolní a zdravotně prověření jedinci, kteří jsou vystaveni speciální snížené pohybové zátěži při dlouhotrvajících letech za stavu beztíže. To je zařadí do skupiny zdravých lidí, kteří trpí nedostatkem pohybu a jeho následky.

Tato skupina zdravých lidí se zejména v rozvinutých státech světa v současnosti rychle zvětšuje hlavně vlivem přibývání sedavých zaměstnání, automatizace, robotizace, rozvoje dopravních prostředků, používání počítačů a mobilů. Navíc roste počet zdravých lidí, jejichž kondice klesá kvůli jejich náklonnosti k pohodlnému životu. Ve všech těchto případech je hlavní příčinou zdravotních potíží nedokonalost životně důležitých procesů udržujících člověka ve stavu celkové energetické vyváženosti.

1. Různé formy přeživších motorických neuronů v rekonvalescenční fázi dětské přenosné obrny, neupravených a pozměněných kompenzačním mechanismem, indukujícím zmnožení inervačních konců axonů. Nalevo: buněčná těla neuronů obalená výběžky (dendrity) uprostřed: části axonů obalené Schwannovými buňkami napravo: větvená zakončení holých axonů. Shora dolů: zvyšování počtu inervačních konců, které umožňují vznik zvětšujících se motorických jednotek po připojení na svalová vlákna. Čím větší je počet inervovaných svalových vláken na neuron, tím větší je přetížení motorické jednotky.

Kresba Vladimír Vondrejs

Mechanismus úspory materiálu a energie v živých organismech lze zjednodušeně popsat takto: Nedostatečným používáním a zatěžováním svaly a kosti chřadnou, což šetří jejich stavební materiál a energii, nejsou-li nárokovány potřebou. Naopak potřeba a zátěž pohybem vede k posilování svalů a zpevňování kostí. Genetické ukotvení vývoje těchto mechanismů se opožďuje za současným vývojem lidské společnosti, což je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč naše současná genetická výbava odpovídá spíše dřívějším stadiím společenského vývoje lidstva, kdy byla potřeba pohybu větší. Takže dnešní zátěž se jeví často jako nedostatečná. Pomalejší vývoj této adaptace způsobuje, že za dnešních podmínek je mechanismus energetické úspory nedokonalý, což je zdrojem obtíží, které se ještě prohlubují u některých typů hendikepů, jež vyvolávají další snížení pohybové zátěže.