i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Nový start-up při ÚOCHB vyvíjí originální metodu boje s nádory

 |  5. 1. 2026
 |  Vesmír 105, 10, 2026/1

Slovenská molekulární bioložka Zuzana Kečkéšová dostala už téměř před patnácti lety originální nápad. Pracovala tehdy jako postoktorandka na MIT u Roberta Weinberga, světové špičky ve výzkumu molekulárních mechanismů nádorového bujení. Všichni zkoumají nádorové buňky. Proč se nepodívat naopak na buněčné typy, u nichž rakovina téměř nevzniká? Co je chrání? Weinberg nápad zpočátku považoval za pošetilý, ale mladá vědkyně ho brzy přesvědčila o smysluplnosti tohoto výzkumného směru. Prvním velkým výstupem byl článek v Nature z roku 2017. Informovali v něm o mitochondriálním proteinu LACTB, který nádorovému bujení brání (Vesmír 97, 296, 2018/5).

Zuzana Kečkéšová následně přešla do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v němž ve svém výzkumu pokračovala. Ve spolupráci s laboratoří Michala Hocka z téhož ústavu se podařilo identifikovat tři molekuly schopné reaktivovat gen pro LACTB, jehož exprese je v nádorech potlačena. Nyní jdou do finále preklinické testy na myších modelech a je třeba otevřít cestu ke klinickým testům s lidskými pacienty.

Výzkum finančně už řadu let podporuje česká společnost BTCZ Ventures ze skupiny bpd partners. Ta se nyní stala největším společníkem biotechnologické spin-off firmy Taveren Therapeutics, kterou Zuzana Kečkéšová při ÚOCHB založila. Celková investice BTCZ Ventures do tohoto výzkumu se tak už blíží čtyřem milionům eur. O podíl na financování projektu v preklinické fázi mají zájem i další dva české subjekty. Vedení firmy Taveren zároveň jedná s americkými investory, kteří by finančně zajistili následné klinické testování. Cílem je zvládnout první dvě fáze klinických zkoušek vlastními silami s podporou vybraných investorů a venture kapitálu, a poté zahájit spolupráci s velkou farmaceutickou společností.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Molekulární biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....