i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Nový start-up při ÚOCHB vyvíjí originální metodu boje s nádory

 |  5. 1. 2026
 |  Vesmír 105, 10, 2026/1

Slovenská molekulární bioložka Zuzana Kečkéšová dostala už téměř před patnácti lety originální nápad. Pracovala tehdy jako postoktorandka na MIT u Roberta Weinberga, světové špičky ve výzkumu molekulárních mechanismů nádorového bujení. Všichni zkoumají nádorové buňky. Proč se nepodívat naopak na buněčné typy, u nichž rakovina téměř nevzniká? Co je chrání? Weinberg nápad zpočátku považoval za pošetilý, ale mladá vědkyně ho brzy přesvědčila o smysluplnosti tohoto výzkumného směru. Prvním velkým výstupem byl článek v Nature z roku 2017. Informovali v něm o mitochondriálním proteinu LACTB, který nádorovému bujení brání (Vesmír 97, 296, 2018/5).

Zuzana Kečkéšová následně přešla do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v němž ve svém výzkumu pokračovala. Ve spolupráci s laboratoří Michala Hocka z téhož ústavu se podařilo identifikovat tři molekuly schopné reaktivovat gen pro LACTB, jehož exprese je v nádorech potlačena. Nyní jdou do finále preklinické testy na myších modelech a je třeba otevřít cestu ke klinickým testům s lidskými pacienty.

Výzkum finančně už řadu let podporuje česká společnost BTCZ Ventures ze skupiny bpd partners. Ta se nyní stala největším společníkem biotechnologické spin-off firmy Taveren Therapeutics, kterou Zuzana Kečkéšová při ÚOCHB založila. Celková investice BTCZ Ventures do tohoto výzkumu se tak už blíží čtyřem milionům eur. O podíl na financování projektu v preklinické fázi mají zájem i další dva české subjekty. Vedení firmy Taveren zároveň jedná s americkými investory, kteří by finančně zajistili následné klinické testování. Cílem je zvládnout první dvě fáze klinických zkoušek vlastními silami s podporou vybraných investorů a venture kapitálu, a poté zahájit spolupráci s velkou farmaceutickou společností.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Molekulární biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....