Co je tady špatně?

Na dvou obrázcích s kukaččím mládětem samozřejmě nesedí to, že kukačka sýkoru koňadru a další dutinové hnízdiče neparazituje. Rozhodně je neparazituje úspěšně, a pokud snad k pokusu přece jen dojde, nejspíš to pro kukaččí mládě nedopadne dobře, protože se většinou nedokáže z dutiny dostat ven (a také vytlačování vajíček a mláďat hostitelů je pro mládě v dutině značně problematické). Výjimkou je rehek zahradní, který ovšem není typický dutinový hnízdič jako sýkory, lejsek černohlavý a brhlík. Často hnízdí v zemních dutinách, vývratech ap. a zároveň se nevyhýbá ani uzavřeným dutinám s malým vletovým otvorem, třeba po strakapoudech. Kukačka zkrátka potřebuje podsunout vajíčko ptákům, kteří si stavějí klasické otevřené hnízdo typu „miska“.

Snímek Tomáš Grim, tomasgrim.com;

V české literatuře přesto máme hned dvakrát zobrazenu situaci, kdy sýkora koňadra pěstounem kukačky evidentně či zdánlivě (?) je. Mezidruhový hnízdní parazitismus je pro ornitology pochopitelně fascinující téma, proto je dost probádaný. I tak se občas objevují další překvapivá zjištění – třeba fakt, že nenasytný vetřelec v hnízdě vůbec nemusí pro pěstouny představovat nadměrnou zátěž oproti vlastním mláďatům (Vesmír 98, 15, 2019/1).

Fotografie (obr. 1) z knihy Tomáše Grima Ptačí svět očima fotografa (Kazda 2024¹⁾) byla pořízena ve Finsku v roce 2013. Její unikátnost vysvětluje autor jako první známý případ, kdy uzurpované hnízdo bylo už předtím parazitované. Koňadry se zmocnily rehčího hnízda, do něhož již dříve kukačka snesla vejce. Pak úspěšně odchovaly kukačku a také jedno své mládě (kukaččímu mláděti se ho nepodařilo z hnízdní dutiny včas vytlačit).

Ještě pozoruhodnější by bylo, kdyby sýkory odchovaly navíc i jednoho rehka (pak by tři odchovaná mláďata patřila třem druhům), nebo kdyby ani jedno ze dvou sýkorami vyvedených mláďat nebylo jejich vlastní. Ale na to si musíme ještě počkat. I tak je ale situace unikátní. Jde o jediný případ takového „second hand parazitismu“ doložený odkudkoli na světě v historii.²⁾

kresba Mirko Hanák

Druhá „Koňadra s kukaččím mládětem“ je přesně o šedesát let starší. Jde o ilustraci Mirko Hanáka z knihy Karla Nového Rybaříci na Modré zátoce (obr. 2). Jednu z dějových linek této slavné dětské knížky tvoří koňadry, jež mají ve své dutině v olši vetřelce. Příběh končí uhynulou kukačkou v dutině, zatímco Mirko Hanák namaloval mládě, které koňadra krmí venku, takže Nového vyprávění nepřečetl pozorně. (Pan spisovatel má pro silnější vyznění pěstounského příběhuv knize ještě i druhé kukaččí mládě, které vložil do hnízda konipasů bílých. Ti naopak ve střední Evropě patří mezi nejčastější kukaččí hostitele. Ani s ním to v knize nedopadlo dobře: stalo se kořistí výra.)

Všichni se prostě čas od času spleteme, i příroda. Platí to rovněž o kukačce a krásném oboru zvaném zoologická ilustrace.