i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Bizarný mikrób

Ani bunka, ani vírus
 |  12. 1. 2026
 |  Vesmír 105, 12, 2026/1

Hoci väčšina objavov vo vede je výsledkom cieľavedomého výskumu, na niektoré z nich vedci prišli aj náhodne. Medzi takéto zaraďujú japonskí bádatelia tiež svoj objav nezvyčajného mikróba.

Výskumníci z University of Tsukuba sa zamerali na sekvenovanie a následnú počítačovú analýzu dát všetkých molekúl DNA v Citharistes regius, čo je jednobunkový mikroorganizmus žijúci vo svetových oceánoch a patriaci medzi panciernatky (Dinoflagellata, po česky obrněnky). Očakávali, že okrem DNA týchto buniek nanajvýš nájdu aj genetický materiál symbiotických siníc. Ale analýza molekulových dát prekvapujúco odkryla okrem logicky očakávaných bunkových nukleotidových sekvencií aj existenciu dovtedy neznámej kruhovej DNA o veľkosti 238 000 bázových párov. Podrobnejší výskum ukázal, že vedci objavili nový mikrób s minimálnou veľkosťou genómu, ktorý patrí k novým archebaktériám (archea). Jeho genóm je asi dvakrát menší ako doteraz najmenší popísaný genóm archebaktérie Nanoarchaeum equitans. Nezvyčajný mikrób pomenovali Sukunaarchaeum, podľa malého bôžika Sukunabikona známeho z japonskej mytológie.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorovi

Štefan Vilček

Prof. Ing. Štefan Vilček, DrSc., (*1950) vyštudoval chémiu na ČVUT v Prahe. Na Univerzite veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach dlhodobo pracuje v oblasti veterinárnej virológie a molekulovej epizootológie. Vyvinul viaceré PCR testy na diagnostiku infekčných chorôb hospodárskych zvierat, rozvíja molekulovú epizootológiu vírusových nákaz zvierat, analyzuje genómy živočíšnych vírusov. V súčasnosti sa podieľa aj na vývoji PCR testu na detekciu SARS‑CoV‑2 s využitím nových magnetických častíc.
Vilček Štefan

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...