Galerie Slováckého muzea
| 1. 9. 2025Snad každý, kdo byť jen krátce zavítal do Uherského Hradiště, pocítil těžko popsatelného genia loci, formovaného hlubokými historickými kořeny a národopisnou tradicí.
Charakter Uherského Hradiště jako města umění spoluutvářelo několik klíčových institucí. Už před první světovou válkou vyvíjelo v regionu aktivity Sdružení výtvarných umělců moravských, sídlící v nedalekém Hodoníně. Díla jeho členů (bratři Uprkové, Cyril Mandel, Antoš Frolka, Josef Koudelka, Antonín Kalvoda nebo Stanislav Lolek) tvoří součást početného sbírkového okruhu věnovaného oblasti jihovýchodní Moravy, zejména Uherskohradišťska. Základ fondu vznikl už při založení Slováckého muzea v roce 1914 právě díky Jožovi Uprkovi, Stanislavu Lolkovi, ale také Františku Kretzovi, Bedřichu Beneši Buchlovanovi a dalším umělcům, dokumentaristům či soukromým sběratelům.
V rámci muzea se o čtyři dekády později zásluhou historika umění Viléma Jůzy začala výrazně profilovat galerie, otevřená roku 1962 v nově zrekonstruovaných prostorách barokní zbrojnice.1) Jeho péčí došlo k obohacení sbírek, především o cenné kresby a grafiky Josefa Čapka, Václava Špály, Jana Zrzavého, Jana Konůpka, Františka Koblihy, Rudolfa Kremličky, Jana Rambouska, Jana Trampoty, Ferdiše Duši nebo Ludmily Jiřincové, a zároveň k systematickému rozšiřování původního okruhu autorů spjatých s regionem, který je stále doplňován (vedle klasiků přibyla mj. díla Miloše Borii, Jiřího Jašky, Vladimíra Vašíčka, Idy a Vladislava Vaculkových).2)