Muzeum a galerie v Prostějově

Přestože byla prostějovská instituce začleněna do někdejší galerijní sítě až v osmdesátých letech jako jedna z posledních, její historie, slévající se z několika pramenů, začala o století dříve. Muzeum, jehož zárodky vznikly iniciativou zdejších průmyslníků, bylo postupně rozšiřováno o další sbírkové okruhy včetně etnografických a uměleckých památek a r. 1905 předáno městu. Historie galerie sahá k roku 1914, kdy zastupitelstvo Prostějova začalo shromažďovat díla pro výzdobu nové radnice a dalších objektů městské samosprávy. Mezi prvními byla mj. prostějovská panoramata od Aloise Kalvody. S rostoucí kolekcí vznikla myšlenka na zřízení Umělecké galerie města Prostějova, kterou se podařilo zrealizovat na konci třicátých let. Byla otevřena ve dvorním traktu radnice, ale jen nakrátko, od dubna 1939 do září 1941. Po několika neúspěšných pokusech o její obnovení převzalo r. 1976 většinu předmětů muzeum, které dnes nese název Muzeum a galerie v Prostějově.

1. Muzeum a galerie v Prostějově.

Snímek archiv MGP

V podsbírce výtvarného umění jsou ve velké míře zastoupeni autoři, kteří na Prostějovsku žili nebo sem příležitostně zajížděli, místní rodáky nevyjímaje. Vedle jiných k nim patří i klíčová představitelka českého sochařství 20. století Hana Wichterlová nebo Karel Vaca, který se v šedesátých letech proslavil filmovými plakáty. Ve sbírkách je rovněž početný soubor raných prací zakladatele rakouského moderního sochařství Antona Hanaka, pocházejícího z Brna. K Hané měl úzký vztah Josef Mánes. Během opakovaných pobytů na panství rodu Silva-Tarouca v nedalekých Čechách pod Kosířem vytvořil na základě studia místního folklóru a krajiny řadu děl, v nichž citlivě zachytil estetické a etnografické hodnoty regionu. Osobní vazby našel v poválečném Československu, zvlášť za pobytu v Olomouci, španělský surrealista Óscar Domínguez, jehož Snícího býka zakoupilo město Prostějov r. 1947 na autorově výstavě v olomouckém Domě umění.¹⁾

2. Hana Wichterlová (1903–1990), Hudební nástroje, 1933, opuka, 46 × 52 cm.

Snímek archiv MGP

Českou malbu od poloviny 19. do poloviny 20. století (vedle Mánesa např. Antonín Chittussi, Hugo Boettinger, Joža Uprka, Josef Jambor, Bohumír Dvorský, Oldřich Blažíček) doplňují díla staršího data a zahraničního původu, mj. kolekce holandských mistrů zakoupená na dražbě v Čechách pod Kosířem r. 1923. Soubor kreseb a grafik českých tvůrců (Tavík František Šimon, Alfons Mucha, František Bílek, Jan Konůpek, Max Švabinský, Emil Filla a další) obohacuje kolekce italských, německých, francouzských a holandských autorů 16.–19. století pocházející ze sbírky prostějovského advokáta Ludwiga Brülla.

3. Gillis Mostaert (1528–1598), Zimní zábava, 1596, tempera, dubová deska, 77 × 108 cm.

Snímek archiv MGP

Jedinečnou součástí etnografické podsbírky je konvolut více než stovky podmaleb na skle s postavami či scénami ze života Ježíše, Panny Marie a oblíbených světců, které vznikaly v lidových dílnách od konce 18. do začátku 20. století.²⁾

4. Útěk do Egypta, dílna malíře zalomených obočí, 2. polovina 19. století, podmalba na skle, 34 × 24,5 cm.

Snímek archiv MGP

Stálé expozice a proměnné výstavy lze navštívit v hlavní budově v bývalé renesanční radnici. Další výstavní prostory jsou v nedaleké galerii Špalíček, vzniklé rekonstrukcí dvou domů bývalého židovské ghetta.³⁾ Pod vedením současné ředitelky Veroniky Hrbáčkové prochází instituce zásadními proměnami, které jsou patrné jak v nové vizuální identitě,⁴⁾ tak v koncepci výstavních instalací akcentujících soudobé kurátorské přístupy.

5. Óscar Domínguez (1906–1957), Snící býk, 1947, olej, plátno, 60 × 72,5 cm.

Snímek archiv MGP

6. Karel Vaca (1919–1989), Proma – propagační plakát, 1944, barevná litografie, 43 × 32,5 cm.

Snímek archiv MGP

Patrizio Anastasi (1987), velkoplošná malba na fasádě hvězdárny v Kolářových sadech, 2021.

Snímek archiv MGP