i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jak nádorové buňky „kradou“ mitochondrie

 |  5. 5. 2025
 |  Vesmír 104, 316, 2025/5

Když připravíte nádorové buňky o jejich životně důležité „buněčné elektrárny“ – mitochondrie – vede to k velkým překvapením. Místo očekáváné smrti si nádorové buňky poradí se ztrátou velmi originálně: mitochondrie si prostě „vypůjčí“ z okolní zdravé tkáně.

Mitochondrie mají mezi buněčnými organelami zvláštní postavení, vzhledem k tomu, že vznikly pohlcením původně volně žijícího organismu (bakterie) a jeho splynutím, takzvanou endosymbiózou, s hostitelem (viz např. Vesmír 95, 354, 2016/6). Nejdůležitější vzpomínkou na samostatnou bakteriální existenci je přítomnost vlastní mitochondriální DNA (mtDNA). Skoro každá naše buňka tak má zároveň vlastně dva genomy, jeden jaderný a druhý v mitochondriích. S vlastní DNA je spojená i produkce několika vlastních proteinů. I když mají mitochondrie svých genů v porovnání s jádrem jako šafránu, těch několik proteinů, které kódují, má naprosto zásadní funkci. Jsou nezbytné pro správné fungování mitochondrií, a tím i pro energetický metabolismus buněk.

„Překvapivé jsou rozměry, zejména pak délka, které mohou nanotrubičky dosahovat. Ta může mnohonásobně překonávat velikost buňky, která se zpravidla pohybuje v desítkách mikrometrů.“

Denně v našich tělech vznikne dělením tři sta miliard nových buněk a stovky miliard dalších neustále vykonávají energeticky náročné činnosti (svaly se stahují, neurony zpracovávají informace, imunitní buňky bojují s patogeny). Pro energetický metabolismus je stěžejní adenosin trifosfát (ATP). ATP je malá, energeticky velmi bohatá molekula, která slouží buňkám jako univerzální dočasné úložiště energie, jakási baterie. V kontextu každodenní zkušenosti si to můžeme představit tak, že snídaně, kterou si dáme, obsahuje palivo – cukry, tuky a proteiny. Toto palivo je buňkami využito („spáleno“) pro tvorbu ATP, které poté slouží jako zdroj energie pro práci či dělení buněk. Jen pro ilustraci, obrat ATP v buňkách, tedy kolik se ho v našem těle denně vytvoří a zase spotřebuje, představuje přibližně 70 kg.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Biologie

O autorech

Jaromír Novák

Zuzana Nahácka

Jiří Neužil

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...