Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Taxikáři mají silné koníčky

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 247, 2025/4

Při Alzheimerově chorobě je výrazně narušen významný cholinergní systém (neurony a jejich axony vylučující neuropřenašeč acetylcholin), zejména na spodině mozkových polokoulí v Meynertově bazálním jádře. Toto jádro obsahuje velké množství cholinergních neuronů, které projekčně vytvářejí síť axonů v rozsáhlých oblastech mozkové kůry a také v obou hipokampech. Hipokampy (tvarem připomínající mořského koníka) jsou odpovědné za krátkodobou paměť a přenos informace do dlouhodobé paměti v jiných částech mozku. Acetylcholin, i když je mezi neuropřenašeči minoritní (jen asi 15 % synapsí), tedy zásadně reguluje a podporuje kognitivní funkce, paměť a učení.

Příčiny postupné degenerace mimořádně důležitých, ale také snadno poškoditelných cholinergních neuronů v Meynertově jádru při Alzheimerově chorobě nejsou dostatečně známy. Možná se na jejich poškození podílí oxidační stres, nedostatek kyslíku, porucha mitochondrií, hromadění poškozených bílkovin (β-amyloidů) nebo poškození nitrobuněčných „kolejnic“ (fosforylace proteinů tau, Vesmír 101, 679, 2022/11) [1]. Odumírání axonů těchto neuronů negativně ovlivňuje výlev dalších neurotransmiterů v mozku. Vzniká zmatek, v podezření je i nadbytek glutamátu. Ten v cílových neuronech otevírá Ca2+-kanály na delší dobu [2] a hodně vtékajícího Ca2+ tyto neurony postupně likviduje. Tato cytotoxicita je způsobena enzymy závislými na iontech Ca, jako jsou fosfolipázy, endonukleázy a proteázy, které poškozují buněčné struktury včetně cytoskeletu, membrán a DNA.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurobiologie, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...