i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Taxikáři mají silné koníčky

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 247, 2025/4

Při Alzheimerově chorobě je výrazně narušen významný cholinergní systém (neurony a jejich axony vylučující neuropřenašeč acetylcholin), zejména na spodině mozkových polokoulí v Meynertově bazálním jádře. Toto jádro obsahuje velké množství cholinergních neuronů, které projekčně vytvářejí síť axonů v rozsáhlých oblastech mozkové kůry a také v obou hipokampech. Hipokampy (tvarem připomínající mořského koníka) jsou odpovědné za krátkodobou paměť a přenos informace do dlouhodobé paměti v jiných částech mozku. Acetylcholin, i když je mezi neuropřenašeči minoritní (jen asi 15 % synapsí), tedy zásadně reguluje a podporuje kognitivní funkce, paměť a učení.

Příčiny postupné degenerace mimořádně důležitých, ale také snadno poškoditelných cholinergních neuronů v Meynertově jádru při Alzheimerově chorobě nejsou dostatečně známy. Možná se na jejich poškození podílí oxidační stres, nedostatek kyslíku, porucha mitochondrií, hromadění poškozených bílkovin (β-amyloidů) nebo poškození nitrobuněčných „kolejnic“ (fosforylace proteinů tau, Vesmír 101, 679, 2022/11) [1]. Odumírání axonů těchto neuronů negativně ovlivňuje výlev dalších neurotransmiterů v mozku. Vzniká zmatek, v podezření je i nadbytek glutamátu. Ten v cílových neuronech otevírá Ca2+-kanály na delší dobu [2] a hodně vtékajícího Ca2+ tyto neurony postupně likviduje. Tato cytotoxicita je způsobena enzymy závislými na iontech Ca, jako jsou fosfolipázy, endonukleázy a proteázy, které poškozují buněčné struktury včetně cytoskeletu, membrán a DNA.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurobiologie, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...