i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Taxikáři mají silné koníčky

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 247, 2025/4

Při Alzheimerově chorobě je výrazně narušen významný cholinergní systém (neurony a jejich axony vylučující neuropřenašeč acetylcholin), zejména na spodině mozkových polokoulí v Meynertově bazálním jádře. Toto jádro obsahuje velké množství cholinergních neuronů, které projekčně vytvářejí síť axonů v rozsáhlých oblastech mozkové kůry a také v obou hipokampech. Hipokampy (tvarem připomínající mořského koníka) jsou odpovědné za krátkodobou paměť a přenos informace do dlouhodobé paměti v jiných částech mozku. Acetylcholin, i když je mezi neuropřenašeči minoritní (jen asi 15 % synapsí), tedy zásadně reguluje a podporuje kognitivní funkce, paměť a učení.

Příčiny postupné degenerace mimořádně důležitých, ale také snadno poškoditelných cholinergních neuronů v Meynertově jádru při Alzheimerově chorobě nejsou dostatečně známy. Možná se na jejich poškození podílí oxidační stres, nedostatek kyslíku, porucha mitochondrií, hromadění poškozených bílkovin (β-amyloidů) nebo poškození nitrobuněčných „kolejnic“ (fosforylace proteinů tau, Vesmír 101, 679, 2022/11) [1]. Odumírání axonů těchto neuronů negativně ovlivňuje výlev dalších neurotransmiterů v mozku. Vzniká zmatek, v podezření je i nadbytek glutamátu. Ten v cílových neuronech otevírá Ca2+-kanály na delší dobu [2] a hodně vtékajícího Ca2+ tyto neurony postupně likviduje. Tato cytotoxicita je způsobena enzymy závislými na iontech Ca, jako jsou fosfolipázy, endonukleázy a proteázy, které poškozují buněčné struktury včetně cytoskeletu, membrán a DNA.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurobiologie, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....