i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Vypadat nejedle – ale v čích očích?

 |  3. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 138, 2025/3

Predátoři sežerou veškerou dostupnou kořist, která je rozpoznatelná a kterou vyhodnotí jako chutnou. Díky tomuto typu přírodního výběru mohou v populaci kořisti vzniknout zajímavé situace. Například lépe přežívá kořist, kterou predátor nevidí či nerozpozná. Jde obvykle o kryptické zbarvení kořisti splývající s pozadím. Tímto způsobem unikají pozornosti predátorů např. různé můry podobné kůře stromů. Případně může být kořist dobře rozpoznatelná, ale predátor si pamatuje, že je nebezpečná či výrazně nechutná, tomu napomáhá nápadné varovné neboli aposematické zbarvení (Vesmír 91, 133, 2012/3). Podobné zbarvení však může mít i kořist chutná – predátor z její populace průběžně odebírá ty méně úspěšné napodobovatele a vyhýbá se těm s lepšími mimikry. Obavy z podezřele vypadající kořisti má predátor na základě zkušenosti, osobní či zděděné (Vesmír 100, 278, 2021/5). Čtvrtá možnost je takzvaná maškaráda – kořist není principiálně nenápadná, ale vypadá jako něco nepoživatelného.

Maškaráda je typická například pro pakobylky či lupenitky napodobující větvičky a listy. Nepoživatelně vypadá i ptačí trus, za který se vydávají například křižáci Cyclosa ginnaga či některé housenky. Maškaráda se však může vyvinout i u živočichů nápadně zbarvených, potřebujících pestrými barvami lákat sexuální partnery. Tropické babočky Kallima inachus, běžně chované i v motýlích expozicích, mají svrchní stranu křídel modrohnědou s nápadným oranžovožlutým pruhem. Se zavřenými křídly však připomínají suchý list. Pomáhá jim taková přetvářka vyhnout se predátorům? Ano, ale pouze zkušeným. Kuřata, která se dosud s mrtvým listem neseznámila, do motýlů během experimentu zvědavě a ochotně klovají. Pokud však již mají předchozí zkušenost s nepoživatelným mrtvým listem, o babočku se příliš nezajímají. Má-li tudíž maškaráda fungovat, musí být použita ve správném kontextu. Lupenitky v jehličnatém lese nenajdete právě proto, že by to bylo snadné.

Zhang Z.-T. et al.: Zoological Research, 2024, DOI: 10.24272/j.issn.2095-8137.2024.025

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....