Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Ceny Neuron 2024 aneb staří známí

 |  3. 2. 2025
 |  Vesmír 104, 82, 2025/2

Nadace Neuron 19. ledna 2025 opět udělila své ceny špičkovým vědcům napříč obory. Tentokrát je mezi oceněnými hned několik jmen, s nimiž jste se mohli na stránkách Vesmíru už dříve seznámit.

Hlavní cenu za mimořádný přínos vědě získal fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (rozhovor: Vesmír 99, 328, 2020/6, více o jeho práci: Vesmír 95, 502, 2016/9). Zabývá se fyzikální chemií iontů, původně především v kontextu chemie atmosféry, později čím dál více v biologických souvislostech.

Už v říjnu při příležitosti Světového dne duševního zdraví Neuron udělil cenu za celoživotní přínos v oblasti psychiatrie Cyrilu Höschlovi, členu redakční rady Vesmíru (Vesmír 103, 598, 2024/11).

Novinkou je cena za rozvíjení lásky k vědě. Získal ji molekulární imunolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK, rovněž člen redakční rady Vesmíru (zatím poslední článek: Vesmír 103, 412, 2024/7). Kromě své vědecké práce a univerzitní výuky (na Univerzitě Karlově založil nový program Science) se intenzivně věnuje i organizaci biologických olympiád. Cenu mu předal prezident Petr Pavel.

Cenu Neuron pro nadějné vědce získalo sedm mladých vědců a vědkyň:

Biologie: Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK. Zabývá se syntetickou biologií a zkoumáním molekulární podstaty počátků života (rozhovor: Vesmír 103, 134, 2024/3).

Chemie: Tomáš Pluskal z ÚOCHB AV ČR. Při vývoji nových enzymů kombinuje nástroje metabolomiky, biologie rostlin, organické chemie a strojového učení.

Fyzika: Petr Šulc, působící na Arizonské státní univerzitě a Technické univerzitě v Mnichově. Je autorem softwaru pro modelování nukleových kyselin (Vesmír 99, 546, 2020/10).

Medicína: Martina Benešová Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu, jejíž práce vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty, které již schválily FDA i EMA (rozhovor: Vesmír 101, 288, 2022/5).

Matematika: Jan Volec, který se zkušenostmi ze špičkových světových univerzit nyní působí na ČVUT v Praze. Zabývá se teorií grafů a kombinatorikou.

Počítačové vědy: Jan Křetínský z Masarykovy univerzity v Brně. Vyvíjí matematické nástroje pro verifikaci systémů, které se používají například v medicíně nebo pro řízení autonomních vozidel.

Společenské vědy: Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR, kde se věnuje zkoumání vědecké tradice a jejích kořenů v mezinárodním kontextu.

Klára Hlouchová, Tomáš Pluskal a Jan Křetínský získali koncem loňského roku konsolidační granty ERC (Vesmír 104, 10, 2025/1).

Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu obdrželi zástupci startupu SophoMer, který na trh přináší syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Kořeny má v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...