i

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Architektura tylakoidních membrán

 |  1. 12. 2025
 |  Vesmír 104, 671, 2025/12

V tylakoidních membránách chloroplastů, zelených organel rostlinných buněk, probíhá přeměna zářivé energie na energii chemickou, využitelnou k fixaci oxidu uhličitého a k syntéze sacharidů (přehledně Vesmír 98, 518, 2019/9). Pro hlubší pochopení této přeměny je třeba důkladně poznat propojení architektury tylakoidních membrán s prostorovým uspořádáním různých chlorofylproteinových komplexů uvnitř těchto membrán.

Starší výzkumy popisují umístění částic fotosystému II (PSII) na přitisknutých částech membrán, částice fotosystému I (PSI) na nepřitisknutých částech membrán a promíchaný výskyt obou enzymatických komplexů na „okrajích gran“ (Vesmír 98, 326, 2019/6). Nejnověji [1] se však ukazuje, že také na rozhraní mezi přitisknutými a nepřitisknutými oblastmi tylakoidních membrán je rozmístění PSII a PSI velmi striktní jak u zelených řas, tak u cévnatých rostlin. Důvodem rozdílu mohou být biochemické metody izolace fotosyntetických komplexů, které používali autoři dříve.

Na základě elektronmikroskopických pozorování a měření lze proto navrhnout nový jednoduchý model molekulární organizace tylakoidů. Existují dvě domény – přitisknuté a nepřitisknuté tylakoidní membrány. Celý systém přirozeně musí být dynamický, aby mohl reagovat na změny dopadajícího záření (Vesmír 102, 610, 2023/11).

[1] Wietrzynski W., Lamm L. et al.: eLife, 2025, DOI: 10.7554/eLife.105496

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...