i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Zmrtvýchvstání „stromového humra“

 |  29. 9. 2025
 |  Vesmír 104, 584, 2025/10

Strašilka humří (Dryococelus australis, anglicky Lord Howe Island stick insect) nejenže patří k nejmohutnějším druhům nelétavého hmyzu, ale zcela mimořádný je především příběh jejího domnělého vyhubení, znovuobjevení a záchrany.

Součástí tohoto fascinujícího příběhu se stala i Zoo Praha, která dlouhodobě podporuje genetický výzkum strašilky humří a od letošního března ji rovněž prezentuje veřejnosti.

Strašilka humří patřila k dlouhé řadě endemických organismů Ostrova lorda Howa. Tento ostrov, dlouhý přibližně 12 km a široký nanejvýš 2,8 km, se nachází v Pacifiku, necelých osm set kilometrů severovýchodně od Sydney. Objevil ho roku 1788 poručík Henry Lidgbird Ball, velitel lodi Supply, jenž ho pojmenoval po prvním lordu britské admirality. Své vlastní jméno pak přiřknul mohutné skále vystupující z moře 23 kilometrů od ostrova: nazval ji Ballova pyramida.

„Na seznamu definitivně ztracených druhů se ocitla i strašilka humří. Naštěstí dočasně, byť ona ,dočasnost‘ trvala v jejím případě desítky let.“

Ostrov lorda Howa zpočátku využívali jako svou základnu velrybáři, s nimiž se sem dostaly myši, a později se na něm usadili první osadníci. Ti se postupem času začali orientovat zejména na obchod s jedním z místních endemitů, palmou kencií Forsterovou (Howea forsteriana), která se ukázala jako vyhledávaná dekorační rostlina. Jejich pozornosti ale pochopitelně neunikly ani strašilky humří, které jsou nápadné nejen svou velikostí (samci měří dvanáct a samice až patnáct centimetrů), ale také tím, že se vzhledem ke své noční aktivitě přes den shromažďují na tmavých místech. Osadníci je tak měli i pod střechami svých domů a využívali je jako návnadu při rybolovu. Pro jejich mohutnost a celkový vzhled je označovali jako „stromové“ či „pozemní humry“ a od tohoto označení jsme odvodili i české pojmenování druhu.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném

O autorovi

Miroslav Bobek

Mgr. Miroslav Bobek (*1967) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1993–2009 pracoval v Českém rozhlase, v němž mimo jiné založil a řídil divizi online projektů a stál za vznikem digitální populárně-naučné stanice Leonardo. V ČRo zorganizoval několik popularizačních projektů, např. Africkou a Novou odyseu (mapování migrace čápů černých) nebo Odhalení (sledování goril v pražské zoo). Od roku 2010 je ředitelem Zoo Praha, která pod jeho vedením mimo jiné reintrodukuje koně Převalského do Mongolska. Je autorem řady knih o zvířatech pro děti i dospělé.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...