i

Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Zmrtvýchvstání „stromového humra“

 |  29. 9. 2025
 |  Vesmír 104, 584, 2025/10

Strašilka humří (Dryococelus australis, anglicky Lord Howe Island stick insect) nejenže patří k nejmohutnějším druhům nelétavého hmyzu, ale zcela mimořádný je především příběh jejího domnělého vyhubení, znovuobjevení a záchrany.

Součástí tohoto fascinujícího příběhu se stala i Zoo Praha, která dlouhodobě podporuje genetický výzkum strašilky humří a od letošního března ji rovněž prezentuje veřejnosti.

Strašilka humří patřila k dlouhé řadě endemických organismů Ostrova lorda Howa. Tento ostrov, dlouhý přibližně 12 km a široký nanejvýš 2,8 km, se nachází v Pacifiku, necelých osm set kilometrů severovýchodně od Sydney. Objevil ho roku 1788 poručík Henry Lidgbird Ball, velitel lodi Supply, jenž ho pojmenoval po prvním lordu britské admirality. Své vlastní jméno pak přiřknul mohutné skále vystupující z moře 23 kilometrů od ostrova: nazval ji Ballova pyramida.

„Na seznamu definitivně ztracených druhů se ocitla i strašilka humří. Naštěstí dočasně, byť ona ,dočasnost‘ trvala v jejím případě desítky let.“

Ostrov lorda Howa zpočátku využívali jako svou základnu velrybáři, s nimiž se sem dostaly myši, a později se na něm usadili první osadníci. Ti se postupem času začali orientovat zejména na obchod s jedním z místních endemitů, palmou kencií Forsterovou (Howea forsteriana), která se ukázala jako vyhledávaná dekorační rostlina. Jejich pozornosti ale pochopitelně neunikly ani strašilky humří, které jsou nápadné nejen svou velikostí (samci měří dvanáct a samice až patnáct centimetrů), ale také tím, že se vzhledem ke své noční aktivitě přes den shromažďují na tmavých místech. Osadníci je tak měli i pod střechami svých domů a využívali je jako návnadu při rybolovu. Pro jejich mohutnost a celkový vzhled je označovali jako „stromové“ či „pozemní humry“ a od tohoto označení jsme odvodili i české pojmenování druhu.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném

O autorovi

Miroslav Bobek

Mgr. Miroslav Bobek (*1967) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1993–2009 pracoval v Českém rozhlase, v němž mimo jiné založil a řídil divizi online projektů a stál za vznikem digitální populárně-naučné stanice Leonardo. V ČRo zorganizoval několik popularizačních projektů, např. Africkou a Novou odyseu (mapování migrace čápů černých) nebo Odhalení (sledování goril v pražské zoo). Od roku 2010 je ředitelem Zoo Praha, která pod jeho vedením mimo jiné reintrodukuje koně Převalského do Mongolska. Je autorem řady knih o zvířatech pro děti i dospělé.

Doporučujeme

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Bedřich Moldan  |  4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...