Startovací granty ERC: bývalo hůř

Granty Evropské výzkumné rady ve výši 1,5 milionu eur na pět let, určené pro vědce na počátku samostatné kariéry, tentokrát získali čtyři žadatelé působící na českých univerzitách. Ty tam jsou doby, kdy jsme každý nový grant ERC slavili jako zázrak. Ale ani tentokrát se nepotvrdil mimořádný lednový úspěch, kdy konsolidační granty získalo rekordních deset českých vědců a vědkyň (Vesmír 104, 10, 2025/1). Ve srovnání se sousedy, s nimiž nás pojí minulost za železnou oponou, si nevedeme nijak tragicky. Polsko nyní získalo šest grantů, Maďarsko dva, Slovensko žádný. Ale ve srovnání se západní Evropou stále zaostáváme. Rakousko letos získalo 20 startovacích grantů, Itálie 30, Nizozemsko 44, přičemž samotná Amsterdamská univerzita jich má sedm… Celkem uspělo 478 žadatelů, tedy asi 12 % z těch, kteří se o grant ucházeli. Od příštího roku se do grantového programu nejspíš zapojí i Švýcarsko, což konkurenci dále zvýší.

Chemik Tomáš Fiala bude vyvíjet chemické sondy pro rozpoznání a ovlivnění proteinů spojených se vznikem neurodegenerativních chorob. Grant bude řešit na Masarykově univerzitě v Brně, kam přechází z ETH v Curychu díky podpoře od Nadace Experientia (Vesmír 104, 404, 2025/7).

Andrea Gálisová zkoumá možnosti využití extracelulárních vezikul pro cílený transport léčiv a dalších molekul.

Snímek Hynek Glos, UK

Další dva granty míří na Univerzitu Karlovu. Molekulární bioložka Andrea Gálisová z 1. lékařské fakulty bude vyvíjet techniky pro cílený transport léčiv a dalších funkčních molekul v organismu prostřednictvím extracelulárních vezikul (Vesmír 102, 506, 2023/9). A Jakub Drápal z Právnické fakulty se zaměří na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou. „Chceme ukázat, jak soudci přemýšlejí při rozhodování o trestu a jaká pravidla či vodítka mají k dispozici. Díky tomu můžeme znovu otevřít téma, které se dlouho rozvíjelo hlavně v anglosaském světě, a přinést do něj evropský pohled,“ říká jeden z vítězů letošní ceny Czexpats in Science, který do Vesmíru psal o podmíněném trestu (Vesmír 104, 301, 2025/5).

Čtvrtý grant získal Raffaele Del Grande z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Zajímá ho, jak tři částice současně interagují uvnitř atomových jader. Takzvané tříčásticové síly hrají klíčovou roli v pochopení chování jaderné hmoty od nejmenších jader až po extrémně husté a kompaktní objekty ve vesmíru, jako jsou neutronové hvězdy. Výzkum bude využívat statistická data z experimentu ALICE na urychlovači LHC.

Uspěly i dvě české vědkyně působící v zahraničí. Linda Grillová se na Lékařské univerzitě ve Vídni zabývá genomikou, transkriptomikou a molekulární epidemiologií patogenních spirochet. Na molekulární úrovni bude zkoumat interakci původce syfilis s lidským organismem a hledat nové cíle pro vývoj vakcíny. Johana Kotišová se pohybuje na pomezí sociální antropologie, sociologie a mediálních studií. Na Amsterdamské univerzitě se bude zabývat rolí emocí a subjektivity v mediální produkci.