78 %

Jaká strategie je proti pytlákům, kteří se zaměřují na nosorožce, účinnější? Jejich  pronásledování a přísné tresty, nebo preventivní odstraňování rohů ohroženým zvířatům? Studie publikovaná v časopise Science se podívala na efektivitu různých opatření aplikovaných v letech 2017 až 2013 v chráněných oblastech západně od Krugerova národního parku v Jihoafrické republice (tzv. Greater Kruger). Pracovala s údaji o 1985 případech pytláctví. Zadrženo bylo více než 700 pytláků a na vynucování zákona bylo vynaloženo 74 milionů dolarů (platy strážců, využívání stopovacích psů, provoz bezpečnostních kamer...). V osmi z jedenácti sledovaných rezervací jejich správci zároveň preventivně odstranili rohy 2284 nosorožcům. Autoři použili bayesovské regresní modely, aby od sebe dokázali odlišit vliv jednotlivých typů opatření.

Preventivní odstraňování rohů nosorožcům omezilo pytláctví o 78 %, přičemž náklady představovaly pouze 1,2 % celkových nákladů na boj s pytláky. Naopak tresty pro pytláky neměly statisticky významný efekt.

Autoři spekulují o důvodech tak dramatických rozdílů v účinnosti obou přístupů. Zmiňují vysokou poptávku pro nosorožčích rozích a velkou socioekonomickou nerovnost v Jihoafrické republice, kvůli které má příliš mnoho lidí silnou motivaci vydat se na pytláckou dráhu navzdory vysokému riziku postihů. K tomu se přidává vysoká míra korupce a nízká efektivita soudního systému. Odstranit roh je relativně snadné, a jakmile se tak stane, ztrácí smysl podplatit strážce, aby nad pytláctvím přimhouřil oko.

Preventivní odstranění rohů chrání nosorožce výrazně efektivněji než pronásledování pytláků.

Snímek Greater Kruger Environmental Protection Foundation

Žádné řešení však není bez chyb. Pytláci se v nouzi uchylují i k útokům na nosorožce s pahýly, jimž roh částečně dorostl. A dlouhodobý vliv odstranění rohů na biologii nosorožců zatím není dostatečně prozkoumán.

Kuiper T. et al.: Science, 2025, DOI: 10.1126/science.ado7490