Papua Nová Guinea slaví padesát

Za uplynulých padesát let se z Papuy Nové Guiney stala sebevědomá země. Nese si zátěž koloniální minulosti, ale rychle se mění a modernizuje.

Rozpad koloniální soustavy po druhé světové válce vedl ke vzniku mnoha nových nezávislých států. Jedním z nich je i svérázná země Papua Nová Guinea. Největší tropický ostrov světa se stal cílem zájmu západních mocností až v 19. století, ač jeho existenci evropští mořeplavci, konkrétně Španěl Álvaro de Saavedra Céron, zaznamenali již v roce 1526. (Jméno dal ostrovu jiný španělský mořeplavec Yñigo Ortiz de Retez po přistání v roce 1545.) Pro osídlení, exploataci přírodního bohatství a ujařmení tamějších obyvatel se však Nová Guinea ukázala jako tvrdý koloniální oříšek. Těžko prostupné koberce tropických lesů, vysoké hory, mangrovníky i nepřátelští ostrované představovali náročné překážky podmanění země. Ke kolonizaci však nakonec v 19. století došlo. Západní část ostrova od 141. stupně východní délky si v roce 1828 zabralo Nizozemsko, východní polovina ostrova zůstala stranou evropských mocenských zájmů až do roku 1884. Tu a další přilehlé ostrovy a souostroví si pak mezi sebe rozdělili německá říše a Spojené království.

Oslavy dne nezávislosti v městě Lae (metropoli provincie Morobe) r. 2021.

Snímek Martin Soukup

Německo a Velká Británie k získaným územím a jejich původnímu obyvatelstvu přistupovaly odlišně. Pro německou říši se nově získaná kolonie měla stát zdrojem finančního zisku prostřednictvím soukromé obchodní společnosti Deutsche Neuguinea-Kompagnie (Německá novoguinejská obchodní společnost), která nejprve na Nové Británii, později též na březích Nové Guineje, zvláště v okolí zálivu Astroláb, zakládala a provozovala kokosové plantáže, aby zde vyráběla kopru (sušenou dřeň kokosového ořechu). Podnik však zkrachoval a správu kolonie přejala německá říše, která ovšem o svou državu po konci první světové války přišla. Spojené království mělo v počátcích kolonizace jiné plány, pro ně jihovýchod ostrova a přilehlé ostrovy znamenaly strategickou nárazníkovou zónu pro případ válečného konfliktu. Byl to prozíravý plán, neboť při bojích na tropických ostrovech za druhé světové války se právě Nová Guinea stala jedním z nejvýznamnějších míst ve válce v Pacifiku. Australské jednotky s nezanedbatelnou podporou ostrovanů dokázaly u Kokody (vesnice v provincii Oro) vzdorovat japonské přesile.