Máme mamutí bakterie

Více než milion let po smrti stepního mamuta víme, jaká bakterie sídlila v jeho kostech. Jde o mikrobiální klad Erysipelothrix, přítomný i u dnešních savců, který tak je nejstarším důkazem přímé spojitosti mezi patogenem a jeho hostitelem. Úspěch si připsali autoři výzkumu mikrobiální DNA fosilních zubů, lebek a kůže 483 mamutů, žijících na území Severní Ameriky, Britských ostrovů a Sibiře v době vzdálené od nás 1,1 milionu až 4000 let (Wrangelův ostrov). Zjistili, že z 310 nalezených druhů bakterií většina kontaminovala mamutí těla až po smrti. Pouhých šest mikrobiálních kladů neslo jasné známky života v útrobách mamutů. Patřily mezi ně například bakteriální klady: Actinobacillus (dříve nalezený v trusu dnešních prasat), Streptococcus a Pasteurella. Posledně jmenovaný je přitom blízce příbuzný patogenu zodpovědnému za smrtelnou sepsi několika slonů v Botswaně a Zimbabwe v roce 2020. Jaký vliv měly bakteriální kolonie na zdraví pravěkých mamutů, ze studie nevyplývá.

Místa, z nichž pocházejí zkoumané fosílie.

Snímek Guinet B. et al., CC BY 4.0

Guinet B. et al.: Cell, 2025, DOI: 10.1016/j.cell.2025.08.003