i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Stromuly chloroplastů

 |  4. 3. 2024
 |  Vesmír 103, 126, 2024/3

Stromuly fotosyntetizujících chloroplastů (i dalších typů plastidů, Vesmír 95, 141, 2016/3) zůstávají dosti tajuplnými strukturami rostlinných buněk, přestože jsou již dlouho známé. Jsou to tenké trubicovité útvary, které vyrůstají z plastidů a které ohraničuje vnější a vnitřní obalová membrána plastidů. Neobsahují tylakoidní membrány a vyplňuje je stroma. Často dosahují mnohem větší délky, než je typická velikost obvykle čočkovitých plastidů (asi 5 μm). Stromuly bývají i rozvětvené a může jich vyrůstat více z jednoho plastidu. Komunikují s buněčným jádrem i dalšími buněčnými organelami a pravděpodobně se podílejí na zvládání stresu, který rostlinám způsobují patogeny, nadměrná ozářenost ap. Ještě mnoho toho ale o nich zbývá zjistit.

Německo-norský tým autorů si nyní povšiml [1], že stromuly zpravidla rostou mezi buněčnou stěnou a centrální vakuolou buněk, kde je velmi tenká vrstva nástěnné cytoplazmy, která má nejvýše desetinu mikrometru. Z hlediska fungování buňky lze tento prostor považovat za dvojrozměrný. Na příčném řezu (na obrázku) je chloroplast obalený cytoplazmou sevřen mezi vakuolu a buněčnou stěnu. Červená vyznačuje část povrchu chloroplastu, jež je dostupná interakcím s okolními buněčnými organelami. Ty jsou zvýrazněny kroužky – může jít třeba o trubice endoplazmatického retikula (Vesmír 100, 144, 2021/3). Vytvořením stromulu (dole) se tato oblast výrazně zvětší. Pro zajištění optimální prostorové regulace vzájemných interakcí buněčných organel v tomto „2D prostoru“ je důležité geometrické uspořádání plastidů a jejich stromulů.

Různá architektura stromulů umožňuje maximalizovat jednak kapacitu plastidů při interakci s jinými organelami, jednak kapacitu těchto organel interagovat s plastidy. V buňkách listového mezofylu (hlavním fotosyntetickém pletivu) je více chloroplastů na buňku, a proto se tam zřejmě tvoří méně stromulů než v buňkách epidermálních. Obecně je tvorba stromulů pravděpodobně výsledkem několika nezávislých mechanismů a konkrétní místa jejich vzniku v plastidech jsou zřejmě náhodná. Stále je co studovat

[1] Erickson J. L. et al.: Plant and Cell Physiology, 2023, DOI: 10.1093/pcp/pcad098

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...