Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Stromuly a imunita rostlin

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 141, 2016/3

Stromuly jsou dlouhé a nápadné trubicovité výběžky plastidů, organel typických pro rostlinné buňky. Jejich objevení vedlo k zásadní změně představy o tvaru plastidů, původně považovaných za hladké, bochníčkovité útvary (viz např. Vesmír 92, 95, 2013/2 a Vesmír 92, 601, 2913/11).1) Podle nejnovějších hypotéz se stromuly plastidů uplatňují při vrozené imunitě rostlin a vznikají jako odpověď chloroplastů na tvorbu reaktivních forem kyslíku při fotosyntéze.2)

Imunita u rostlin se v mnohém liší od imunity živočichů (savců a dalších obratlovců) a z pochopitelných důvodů se o ní méně ví. Vyšší čili cévnaté rostliny se od obratlovců liší přisedlým způsobem života a modulární stavbou těla, což je spojeno s vysokou schopností růstu a regenerace, ale také s absencí specializovaných buněk imunitního systému. Častou obranou cévnatých rostlin proti patogenům (virům, bakteriím a houbám) je určitý typ programované buněčné smrti, zvaný hypersenzitivní reakce. Rostlinné buňky napadené patogenem při hypersenzitivní reakci rychle odumírají (na těle rostliny se tvoří tmavé skvrny z mrtvých buněk – léze) a patogen se nemůže dále šířit.

Programovaná buněčná smrt jiného typu, nejčastěji apoptóza (viz např. Vesmír 73, 550, 1994/10 a 73, 552, 1994/10), se vyskytuje i u obratlovců jako jeden z typů imunitní odpovědi. Hlavním zdrojem signálů navozujících apoptózu jsou mitochondrie. Reaktivní jsou ty formy kyslíku, které obsahují kyslíkový radikál (např. peroxid vodíku, H2O2), a jsou proto chemicky velmi aktivní. Vznikají ve velkém množství při fotosyntéze, zejména za stresových podmínek (např. při vysoké ozářenosti, viz Vesmír 94, 703, 2015/12), a poškozují samotný fotosyntetický aparát i další součásti rostlinných buněk.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...
Opatrné naděje

Opatrné naděje

Bedřich Moldan  |  3. 1. 2022
Globální změna klimatu spolu s pokračující destrukcí biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním představuje jeden z největších současných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné