Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Stromuly a imunita rostlin

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 141, 2016/3

Stromuly jsou dlouhé a nápadné trubicovité výběžky plastidů, organel typických pro rostlinné buňky. Jejich objevení vedlo k zásadní změně představy o tvaru plastidů, původně považovaných za hladké, bochníčkovité útvary (viz např. Vesmír 92, 95, 2013/2 a Vesmír 92, 601, 2913/11).1) Podle nejnovějších hypotéz se stromuly plastidů uplatňují při vrozené imunitě rostlin a vznikají jako odpověď chloroplastů na tvorbu reaktivních forem kyslíku při fotosyntéze.2)

Imunita u rostlin se v mnohém liší od imunity živočichů (savců a dalších obratlovců) a z pochopitelných důvodů se o ní méně ví. Vyšší čili cévnaté rostliny se od obratlovců liší přisedlým způsobem života a modulární stavbou těla, což je spojeno s vysokou schopností růstu a regenerace, ale také s absencí specializovaných buněk imunitního systému. Častou obranou cévnatých rostlin proti patogenům (virům, bakteriím a houbám) je určitý typ programované buněčné smrti, zvaný hypersenzitivní reakce. Rostlinné buňky napadené patogenem při hypersenzitivní reakci rychle odumírají (na těle rostliny se tvoří tmavé skvrny z mrtvých buněk – léze) a patogen se nemůže dále šířit.

Programovaná buněčná smrt jiného typu, nejčastěji apoptóza (viz např. Vesmír 73, 550, 1994/10 a 73, 552, 1994/10), se vyskytuje i u obratlovců jako jeden z typů imunitní odpovědi. Hlavním zdrojem signálů navozujících apoptózu jsou mitochondrie. Reaktivní jsou ty formy kyslíku, které obsahují kyslíkový radikál (např. peroxid vodíku, H2O2), a jsou proto chemicky velmi aktivní. Vznikají ve velkém množství při fotosyntéze, zejména za stresových podmínek (např. při vysoké ozářenosti, viz Vesmír 94, 703, 2015/12), a poškozují samotný fotosyntetický aparát i další součásti rostlinných buněk.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné