Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Stromuly a imunita rostlin

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 141, 2016/3

Stromuly jsou dlouhé a nápadné trubicovité výběžky plastidů, organel typických pro rostlinné buňky. Jejich objevení vedlo k zásadní změně představy o tvaru plastidů, původně považovaných za hladké, bochníčkovité útvary (viz např. Vesmír 92, 95, 2013/2 a Vesmír 92, 601, 2913/11).1) Podle nejnovějších hypotéz se stromuly plastidů uplatňují při vrozené imunitě rostlin a vznikají jako odpověď chloroplastů na tvorbu reaktivních forem kyslíku při fotosyntéze.2)

Imunita u rostlin se v mnohém liší od imunity živočichů (savců a dalších obratlovců) a z pochopitelných důvodů se o ní méně ví. Vyšší čili cévnaté rostliny se od obratlovců liší přisedlým způsobem života a modulární stavbou těla, což je spojeno s vysokou schopností růstu a regenerace, ale také s absencí specializovaných buněk imunitního systému. Častou obranou cévnatých rostlin proti patogenům (virům, bakteriím a houbám) je určitý typ programované buněčné smrti, zvaný hypersenzitivní reakce. Rostlinné buňky napadené patogenem při hypersenzitivní reakci rychle odumírají (na těle rostliny se tvoří tmavé skvrny z mrtvých buněk – léze) a patogen se nemůže dále šířit.

Programovaná buněčná smrt jiného typu, nejčastěji apoptóza (viz např. Vesmír 73, 550, 1994/10 a 73, 552, 1994/10), se vyskytuje i u obratlovců jako jeden z typů imunitní odpovědi. Hlavním zdrojem signálů navozujících apoptózu jsou mitochondrie. Reaktivní jsou ty formy kyslíku, které obsahují kyslíkový radikál (např. peroxid vodíku, H2O2), a jsou proto chemicky velmi aktivní. Vznikají ve velkém množství při fotosyntéze, zejména za stresových podmínek (např. při vysoké ozářenosti, viz Vesmír 94, 703, 2015/12), a poškozují samotný fotosyntetický aparát i další součásti rostlinných buněk.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné