Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Karotenoidy, práce všeho druhu

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 703, 2015/12

Karotenoidy patří k podceňovaným biomolekulám, o nichž se ve škole dozvíme maximálně v souvislosti s mrkví. Tyto nenápadné molekuly nám však umožňují žít (a přežít) se světlem.

I když žlutá, oranžová a červená přírodní barviva nalezneme téměř ve všech živých organismech, karotenoidy umějí syntetizovat pouze rostliny a mikroorganismy. Živočichové nemají příslušné metabolické dráhy, a musí je tudíž přijímat v potravě.1) Nejviditelnější funkcí karotenoidů je pigmentace. Mnoho živočichů vděčí za své barvy právě jim. Velmi známým příkladem jsou mnozí korýši, jejichž červená barva je způsobena karotenoidem astaxanthinem. Tentýž karotenoid dává barvu peří plameňáků nebo lososímu masu. V rostlinné říši jsou karotenoidy hojnější a jsou zodpovědné za barvu mnoha plodů (například rajče, paprika, kukuřice…) i květů (například slunečnice). Pigmentace je ale jen jednou z mnoha jejich funkcí. Karotenoidy se často vážou na proteiny a ty jsou v mnoha případech bez nich nestabilní, protože karotenoidy jim vytvářejí „lešení“, zajišťující správné sbalení proteinu do požadované struktury. Karotenoidy jsou také účinné antioxidanty. Velmi ochotně se totiž zbavují elektronu, čímž redukují nebezpečné reaktivní oxidanty, které mohou vznikat v různých metabolických reakcích. Tyto pigmenty mají také zcela zásadní roli ve fotosyntéze, kde mají dvě v podstatě protichůdné funkce. Na jedné straně jsou schopny zachycovat sluneční světlo a předávat jeho energii chlorofylům nebo bakteriochlorofylům (tzv. světlosběrná funkce), na druhé straně jsou karotenoidy ochránci fotosyntetického aparátu v případech, kdy je světla víc, než jsou fotosyntetické organismy schopny zpracovat (fotoprotektivní funkce). Pro pochopení těchto dvou funkcí se ale nejprve musíme na karotenoidy podívat i očima fyziky.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie

O autorovi

Tomáš Polívka

Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D., (*1968) vystudoval Optiku a optolektroniku na MFF UK. V letech 1997–2005 působil na Katedře chemické fyziky na Lund University ve Švédsku. V současnosti v Ústavu fyziky a biofyziky PřF JU vede laboratoř femtosekundové spektroskopie. Zabývá se především studiem ultrarychlých dějů ve fotosyntéze a studiem dynamiky excitovaných stavů molekul.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné