JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

K čemu asi neslouží stromuly plastidů

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 95, 2013/2

Na sklonku minulého století vědci zjistili, že plastidy – charakteristické organely rostlinných buněk – často tvoří trubicovité výběžky, nazvané stromuly (jsou vyplněny stromatem, základní hmotou plastidů). Později se ukázalo, že podobné výběžky tvoří také další buněčné organely, mitochondrie a peroxisomy.

O stromulech a podobných útvarech jsme psali už několikrát (Vesmír 80, 657, 2001/11, Vesmír 83, 667, 2004/12, Vesmír 87, 9, 2008/1 a Vesmír 90, 383, 2011/7–8).

V případě plastidů (např. zelených chloroplastů) tak byl nahrazen jejich dřívější učebnicový obraz hladkých bochníčků obrazem jakýchsi mikroskopických ježovek. Otázkou se stala funkce stromulů. Jak píší Martin H. Schattat a jeho kolegové z univerzity v kanadském Guelphu, do učebnic se rychle dostal názor, že prostřednictvím stromulů mohou být plastidy vzájemně propojeny. Mohou tak mezi sebou vyměňovat makromolekuly, třeba molekuly nukleových kyselin, s nimiž je spojena plastidová dědičnost (jsou to geneticky semiautonomní organely), nebo bílkovinné makromolekuly enzymů. Kanadští autoři chtěli tuto hypotézu prověřit.

Využili už běžné metody molekulární biologie, které umožňují, aby byly ve vybrané části buňky – např. ve stromatu plastidů – syntetizovány cizorodé barevně fluoreskující bílkoviny (vyskytují se v přírodě u mořských živočichů), které tuto část (tento kompartment buňky) selektivně zviditelní ve fluorescenčním mikroskopu.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...