Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

K čemu asi neslouží stromuly plastidů

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 95, 2013/2

Na sklonku minulého století vědci zjistili, že plastidy – charakteristické organely rostlinných buněk – často tvoří trubicovité výběžky, nazvané stromuly (jsou vyplněny stromatem, základní hmotou plastidů). Později se ukázalo, že podobné výběžky tvoří také další buněčné organely, mitochondrie a peroxisomy.

O stromulech a podobných útvarech jsme psali už několikrát (Vesmír 80, 657, 2001/11, Vesmír 83, 667, 2004/12, Vesmír 87, 9, 2008/1 a Vesmír 90, 383, 2011/7–8).

V případě plastidů (např. zelených chloroplastů) tak byl nahrazen jejich dřívější učebnicový obraz hladkých bochníčků obrazem jakýchsi mikroskopických ježovek. Otázkou se stala funkce stromulů. Jak píší Martin H. Schattat a jeho kolegové z univerzity v kanadském Guelphu, do učebnic se rychle dostal názor, že prostřednictvím stromulů mohou být plastidy vzájemně propojeny. Mohou tak mezi sebou vyměňovat makromolekuly, třeba molekuly nukleových kyselin, s nimiž je spojena plastidová dědičnost (jsou to geneticky semiautonomní organely), nebo bílkovinné makromolekuly enzymů. Kanadští autoři chtěli tuto hypotézu prověřit.

Využili už běžné metody molekulární biologie, které umožňují, aby byly ve vybrané části buňky – např. ve stromatu plastidů – syntetizovány cizorodé barevně fluoreskující bílkoviny (vyskytují se v přírodě u mořských živočichů), které tuto část (tento kompartment buňky) selektivně zviditelní ve fluorescenčním mikroskopu.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné