Naplněný odkaz

Ornitolog, protinacistický a protikomunistický odbojář Veleslav Wahl skončil život na komunistickém popravišti pankrácké věznice ráno 16. června 1950. Bylo mu osmadvacet let.

Mezi ornitology je známá především jeho kniha Pražské ptactvo.¹⁾ Součástí Wahlovy závěti bylo přání, aby se toto dílo dočkalo dalšího vydání a bylo doplněno novými poznatky a také ilustracemi Karla Svolinského.²⁾ Odkazem hájovny Pankrác nedaleko Bezdězu a nemalé finanční částky pamatoval i na Českou společnost ornitologickou. To komunistický režim ignoroval a odkaz nesvedla naplnit ani přívětivější pozdější doba. Po několikaletém úsilí početného kolektivu však před Vánoci 2023 vyšla kniha, která jistě předčila Wahlovo přání.

Příběh hrdiny

Veleslav Wahl se narodil 15. května 1922. Vzorem v občanských postojích a angažovanosti mu byl jeho otec, rovněž Veleslav, renomovaný pražský advokát. Zájem o přírodu podnítil dědeček Stach z matčiny strany. Šestnáctiletý Veleslav už 15. března 1939 založil s několika přáteli vojenskou skupinu mládeže pro bojové a zpravodajské účely. Brzy navázali spojení s Obranou národa a Politickým ústředím a v roce 1943 se spojili se skautskou odbojovou organizací Zbojník kolem Jaromíra Kliky.3 Ještě předtím však byli za stanného práva popraveni jeho otec a strýc Karel. Během války nebyla Wahlova skupina nikdy odhalena, přestože v čase největšího úsilí čítala na dva tisíce odbojářů. V době Pražského povstání byl Wahl nejmladším členem České národní rady. Za odbojovou činnost dostal po skončení války Československý válečný kříž 1939 a další vyznamenání.

V listopadu 1945 vstoupil do Československé sociální demokracie. S politickým vývojem nebyl spokojen, zvláště pak po únoru 1948. V té době se již znal se sekretářem amerického velvyslanectví v Praze Walterem Birgem a tato známost posléze vyústila v budování zpravodajské sítě, do níž se zapojil i jeho druh z protifašistického odboje Jaromír Nechanský. V důsledku geopolitické situace a nedůsledného, až amatérského přístupu amerických partnerů však celý podnik skončil nezdarem. Skupina byla odhalena, Nechanský byl zatčen v září 1949 a krátce poté i Veleslav Wahl. Za tři čtvrtě roku byli ve stejný den popraveni. To však totalitní moci nestačilo. Wahlova žena Taťána, rozená Růžičková, byla za „napomáhání a spoluúčast“ odsouzena k jedenácti letům žaláře.⁴⁾ Vězení neunikla ani Nechanského žena Olga. Soud zamítl žádost Wahlovy matky o předání synových věcí a nevydal ani jeho dopis na rozloučenou. Tělo Veleslava Wahla bylo zpopelněno ve strašnickém krematoriu a urna byla později uložena do skladu v pankrácké věznici, kde stopy mizí. Symbolický hrob je na Čestném pohřebišti hřbitova v Ďáblicích.

Dne 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam Řád bílého lva a následovala další ocenění: Čestná medaile T. G. Masaryka od Masarykova demokratického hnutí (2000) a zlatá pamětní medaile Karlovy univerzity za statečnost a věrnost spravedlnosti a demokracii.

Město, ptáci, kniha

Veleslav Wahl, Petr Voříšek a kol.: Pražské ptactvo 1800–2020. Ptáci, město, příběh hrdiny

Revolver Revue a Česká společnost ornitologická, 2023, 544 s., ISBN 978-80-7622-028-7 (RR), 978-80-87572-71-9 (ČSO)

Kniha kromě popisu Wahlova životního příběhu přináší dokonalý přehled vývoje pražského ptactva za poslední dvě století. Vedle původních Wahlových textů jsou v ní nové popisy stavu pražské avifauny v současnosti. Městské a příměstské prostředí doznalo mnoha změn. To, co byly okolní vesnice, osady či sídla, jsou dnes součásti Velké Prahy. Někde zanikly parky a lesíky, jinde přibyly, Vltava přestala zamrzat, objevil se nový typ ruderálních ploch v souvislosti s výstavbou či zánikem a přestavbou průmyslových objektů, mnohá území získala status ochrany, oteplilo se, Prahu obklopila panelová zástavba sídlišť.

Změnily se hrozby: Praha je „zadrátovanější“, je plná skla a dalších zrcadlových ploch, do nichž ptáci mohou narazit, ubývá možností pro hnízdění v domovní zástavbě, na Vltavě je hustší vodní doprava, a to i v noci. Zanedbatelní nejsou ani predátoři, především domácí kočky. České statistiky sice nemáme, ale například čísla z USA uvádějí neuvěřitelné počty ptáků zabitých kočkami.

Zalistujme nejobsáhlejší částí knihy, která je věnovaná jednotlivým ptačím druhům, a provázejí ji skvělé ilustrace Jana Hoška. Zastavil jsem se hned u prvního představitele – křepelky polní. Wahl zmiňuje její průlety, současnost doplňuje, že výjimkou nejsou ani křepelky přeletující v noci přes centrum. To mohu potvrdit: v noci na 14. srpna 2019 usedla vysílená křepelka na dvoranu Ústavu pro českou literaturu v ulici Na Florenci, kde sídlí i redakce Vesmíru.

Některé druhy, které Wahl uvádí z pražského okolí, byť třeba z minulosti, nám dnes připadají neuvěřitelné – jeřábek, tetřev, tetřívek. Jiné, tehdy vzácné, považujeme za všední – např. labuť velkou. Holuba hřivnáče Wahl nikdy nezastihl při hnízdění v pražských parcích, dnes hnízdí na mnoha místech běžně. Slípka zelenonohá pravidelně hnízdila v zoologické zahradě, dnes je po kachně divoké druhým nejhojnějším vodním ptákem Prahy. O strace obecné Wahl píše: „V královské oboře je stálý jeden pár, v okolí Troje se vyskytují dva páry pravidelně…“ Doba se změnila, dnes ji vídáme všude možně denně a skoro totéž platí o sojce. Naopak bělořit šedý tehdy hnízdil na všech skalnatých místech pražského okolí, v sedmdesátých letech 20. století ho hromadně ubylo, nová hnízdiště našel na velkých staveništích sídlišť, ale od začátku tohoto tisíciletí není jeho hnízdění z Prahy známo. Wahl řadí chocholouše obecného mezi nejhojnější ptáky pražské periferie, dnes jsou už jen zřídka pozorováni ve východní části města. Rozdíly se týkají skoro všech druhů…

Veleslav Wahl navštěvoval za války i rodinu Havlových na jejich letním sídle Havlov u Tišnova. Nejen tam, ale i v Praze seznamoval Ivana a Václava Havlovy s ptačí faunou. Tehdy vznikly dva díly rukodělné knihy Ptáci na Havlově, soubor akvarelů 65 ptačích druhů – šest z nich je součástí nové knihy.⁵⁾ Ta plní i Wahlovo přání, aby ji doprovodily ilustrace Karla Svolinského. Je samozřejmostí, že jsou zařazeny fotografie V. J. Staňka a kresby Jany Kropáčkové. Tady snad jen malé povzdechnutí: současný ofsetový tisk se nemůže rovnat původním „hedvábným“ hlubotiskovým fotografiím.

Část věnovanou ptačímu životnímu prostředí v Praze obohatily snímky typických lokalit, které pořídil Karel Cudlín, dále srovnávací tabulky, obsáhlá literatura, zajímavé jsou Wahlovy kroužkovací seznamy. Zájemce o tuto knihu by měl vědět, že nejde o kolibří výtisk, ale úctyhodný svazek o hmotnosti více než dva kilogramy.

Není samozřejmostí, aby se „lidé od vědy“ tak jednoznačně postavili na stranu hájící svobodu a základní lidská práva. Této stinné stránce vědy se zevrubně věnoval polský ornitolog žijící v Německu Eugeniusz Nowak,⁶⁾ a že to je tíživé čtení, referuje Petr Voříšek v rozhovoru pro Bubínek Revolveru.³⁾