„Pražské ptactvo“ Veleslava Wahla

Návštěvník pražských antikvariátů v šedesátých letech určitě při svém putování narážel na laciný „ležák“. Na policích s přírodovědnými knihami byl po léta úplně všude. Útlá kniha malého formátu (272 str.), s krásnými hlubotiskovými fotografiemi J. V. Staňka a kresbami J. Kropáčkové. Zmíněné exempláře pocházely z druhého vydání z r. 1945 v České grafické unii (první 1944). Byla to neocenitelná kniha pro každého nejen pražského ornitologa, získávající další zájemce o ptačí faunu. Napsaná byla s krásným vztahem k ptactvu a tak fundovaně, že situace neznalý čtenář (jako byl autor tohoto příspěvku) musil mít dojem, že jejím autorem je starší osoba s letitými zkušenostmi a s bohatě nasbíraným materiálem. Při vydání této knihy bylo však autorovi 22 let!

Kniha překvapovala asi svou „smuteční“ úpravou. Byla celá černá, jen s bílými nápisy a nevýraznou bílou pérovkou racka nad Malou Stranou. Snad proto byla i v přihrádkách antikvariátů přehlížena mezi jinými, pestrými knihami a nešla na odbyt. Jako by svým vzhledem však předznamenávala osud svého tvůrce. Byl 16. června 1950 spolu se svým přítelem majorem Jaromírem Nechanským popraven za „velezradu a špionáž“. Oba za války pracovali v odboji proti Němcům a zúčastnili se i květnového povstání. (V době heydrichiády byl popraven Wahlův otec a strýc.) Wahl byl po válce několikrát vyznamenán. Po únoru 1948 se zřejmě nechtěl smířit s nastalými poměry a chystal odboj, tentokrát proti nově nastolenému režimu. Podle M. Maredy, citovaného v závěru, upadl při tom do léčky Reicina, který sám pak skončil ve mlýně, jehož kola pomáhal roztáčet. (Wahl byl kromě jmenovaného souzen ještě s dalšími čtyřmi obžalovanými, kteří nebyli alespoň bezprostředně připraveni o život; podle výroku soudu „souhlasili odsouzení s ustavením protistátní organizace, jak jim přikázal jeden pracovník amerického velvyslanectví, a řídili činnost této organizace podle instrukcí dalších členů téže instituce“, viz Rudé právo z 23. dubna 1950.) V závěti před smrtí odkázal Wahl 200 000 Kčs ze svého dědictví Čs. ornitologické společnosti, též pro účely vydání kompendia o československých ptácích, a poprosil jejího tehdejšího jednatele Waltra Černého, aby připravil doplněné vydání jeho knihy se Svolinského obrázky. Netušil, samozřejmě, že se setkal s mocí, která žádné takovéto zvyklosti neuznávala. Peníze tehdy propadly státu a nové vydání Pražského ptactva nevyšlo. (Nyní však k naplnění jeho odkazu přece jen dochází. Jeho v Americe žijící paní poskytuje v současnosti zamýšlenou peněžní podporu společnosti a jako „dědic“ Pražského ptactva vyjde „Atlas hnízdního rozšíření ptáků Velké Prahy“ od autorského kolektivu vedeného R. Fuchsem a J. Škopkem.)

Letos od Wahlovy smrti tedy uplynulo 45 let. V době popravy mu bylo pouhých 28 let (nar. 15. května 1922). Zasvěcená vzpomínka o něm vyšla z pera M. Maredy, který je také opatrovatelem Wahlovy závěti i dopisu na rozloučenou. Odtud tyto údaje byly čerpány, viz Studentské listy, květen 1990. ¹⁾