i
Paúhoři neúmyslnými genovými inženýry
| 5. 2. 2024 | Vesmír 103, 72, 2024/2
DNA, nositelka genetické informace, nemusí putovat jen z rodičů na potomstvo, ale mohou si ji předávat i nepříbuzní jedinci, dokonce i různých druhů. Některé organismy umějí přijímat DNA vyskytující se volně v jejich okolí, jiné k tomu potřebují lehce pomoci. Když chtějí genoví inženýři vložit DNA do organismů, které by ji dobrovolně nepřijaly, mohou jejich buněčné membrány dočasně proděravět pomocí elektrického výboje (elektroporací). Touto metodou lze pracovat jak s jednotlivými buňkami, tak s mnohobuněčnými organismy, jako je např. modelová rybka dánio pruhované (Danio rerio; viz též článek na s. 107).
Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Kateřina Bezányiová
Kateřina Bezányiová (*2000) studuje zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. V současné době se věnuje evoluční genetice obratlovců evropských mokřadů v Laboratoři genetiky ryb na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Doporučujeme
Zadání testu z titulní strany
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů
Ondřej Vrtiška | 29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž 
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...