Nová vegetace na ostrově Krakatau

1904: W. B. Hemsley podává v „Science“ přehled o nové vegetaci, kteráž vznikla na ostrově Krakatau (též Krakatoa n. Krakatova) v moři Sundském, kde před 20 lety sopečným výbuchem všechen život byl zcela zničen.¹⁾ Tři léta po tom Dr. Treub navštívil ostrov ten a zkoumal počátky nové vegetace. T. shledal, že první vegetabilní osadníci na podkladu z pemsy, lávy a popelu byly drobnohledné řasy, Cyanophyceae; tvořily na povrchu slizkou pokrývku, která účinkovala jako rozkládající činitel a připravovala vhodnou půdu pro kapradiny, z nichž již tehdy vyskytovalo se asi tucet. Dále pozoroval T. několik zástupců 15 druhů kvetoucích rostlin, jejichž semena větším dílem sem byla z moře zanesena. Na jaře 1897 navštívilo několik botanikův ostrov ten, jejichž pozorování Dr. O. Penzigem byla uveřejněna. Tehdy byly na ostrově Krakatau a na sousedních ostrovech Langu a Verlatenu nalezeny 62 druhy rostlin. Z těchto kolonistů jsou 53 rostliny kvetoucí, které představují 21 přirozených řádův, i jest velice pravdě podobno, že všechny tyto rostliny dostaly se na ostrov bez přičinění lidského. […]

t. (Vesmír 33, 95, 1904/8)

2024: Odhaduje se, že událost, která v srpnu 1883 zničila ostrov Krakatoa, měla sílu 13 000 jaderných bomb, svržených v roce 1945 na Hirošimu. Dva měsíce po erupci z celého ostrova po dešti stoupala pára, což naznačuje, že hluboko v nánosech horkého popela a pemzy (pokrývajících celý zbytek ostrova) stále panovala vysoká teplota, která spolehlivě zahubila vše živé.

Když devět měsíců po výbuchu dorazila první vědecká výprava, našla jediný živý organismus – pavouka. Na tomtéž místě o dva roky později botanická expedice našla mechy, řasy, kvetoucí rostliny a jedenáct druhů kapradin. Začalo ukládání uhlíku, které další kolonizaci ostrova zrychlilo. Už roku 1887 byly na povrchu vidět semenáčky prvních stromů – přesličníků přesličkolistých (Casuarina equisetifolia), k nimž o dva roky později výzkumníci přidali nálezy motýlů, brouků, much a jednoho varana. Padesát let po události už vědci napočítali 171 druhů cévnatých rostlin…

Po více než sto letech od výbuchu výzkumy nadále pokračují, ale soustřeďují se i na menší ostrovy a podmořské ekosystémy, které předchozí badatelé upozaďovali a jež dnes mají podobnou biodiverzitu, jako místa nezasažená. Vlivem pokračující sopečné aktivity je ale celá oblast tzv. impulzně nestabilní; každá nová erupce stimuluje další změnu, která nám prostřednictvím této cenné evoluční laboratoře poskytuje kvanta poznatků.