i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Co zabilo Mozarta

Úraz hlavy a jeho následky
 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 440, 2023/7

Už 232 let trvá vědecký spor o příčinu smrti skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Za tu dobu vzniklo téměř 150 různých lékařských diagnóz, které si mnohdy protiřečily. Moderní výzkumy se opírají o lebku, připisovanou Amadeovi, obsahující stopy závažného poranění, jehož dlouhodobé následky mohly život geniálního skladatele výrazně zkrátit.

W. A. Mozart se narodil 27. ledna 1756 jako sedmé dítě salcburského dvorního kapelníka Leopolda Mozarta. V šesti letech se začal pokoušet o komponování, současně začal pod cílevědomým vedením svého otce, který ho vydával za čtyřletého, veřejně vystupovat jako klavírista.

O Mozartově zdravotním stavu máme řadu písemných dokladů, pocházejících především z jeho dětského věku. Víme tak, že jako šestiletý onemocněl roku 1762 spálou, která by mohla mít z dnešního hlediska podobné příznaky jako erythema nodosum.1) Jako sedmiletý prodělal záškrt, od osmého roku věku trpěl na chronický katar dýchacích cest a snad i revmatickou horečku. V roce 1765 jako devítiletý onemocněl tyfem a o rok později ho stihla další ataka revmatického zánětu kloubů. Jedenáctiletého Wolfganga postihla vážná infekční choroba, pravé neštovice. Jizvy po jejich vyléčení mu znetvořily tvář navždy, ačkoliv je doboví portrétisté měli tendenci nezobrazovat (obr. 3). Následky těchto onemocnění samozřejmě nelze sledovat na kosterním materiálu. V našem zkoumání však budou hrát významnou roli obtíže osmadvacetiletého Wolfganga, do jehož života se po obdobných potížích z let 1766 až 1780 vrátilo nejasné horečnaté onemocnění. V dalších atakách přibyly i žaludeční potíže, úporné bolesti hlavy a celková slabost (alterace) pacienta.

Poslední onemocnění

Dá se říci, že život spojený s častým cestováním vyvolal u slabého dítěte zdravotní potíže, které zkrátily jeho život na pouhých 35 let, do doby, než přišlo poslední Mozartovo onemocnění. Trvalo asi 14 dnů a projevovalo se vysokými horečkami a silným pocením. V noci pacienta sužovaly prudké zvracení a úporné bolesti hlavy. Po týdnu se rozvinula obrna poloviny těla s otoky a nehybností kloubů na rukou a nohou a s vyrážkou (exantémem) na kůži. Pacient byl velmi vzrušivý a přecitlivělý. Nastoupilo zřejmě dráždění mozkových plen patologickým procesem, které se tehdy popisovalo termínem skleslost hlavy. Později byl tento pojem překládán jako meningitis.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Historie, Antropologie

O autorech

Emanuel Vlček

Rastislav Druga

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...