Zdravý selský rozum

ad Vesmír Vesmír 102, 80, 2023/2

V pro mě podnětném článku použitý výraz „zdravý selský rozum“ považuji za kuriózní jak gramaticky, tak logicky. Z gramatického hlediska je asi jedno, zdali adjektiva zdravý selský jsou v článku chápána jako několikanásobný, anebo postupně se rozvíjející přívlastek, ač někomu by se mohl zdát např. výraz „selský rozum zdravý“ poněkud zvláštní. Z logického hlediska pojem zdravý selský rozum tak, jak vystupuje v článku, v němž jsou pojmy zdravý rozum a selský rozum zaměnitelné, implikuje pojmy nezdravý selský rozum, zdravý neselský rozum a nezdravý neselský rozum. První dva pojmy jsou rozporné, a tedy prázdné pojmy. V logice je pojem, který implikuje rozporný pojem, nepoužitelný. To vše by mělo platit pro odborný text, ne však pro běžný jazyk nebo beletrii, kde mají podobné výrazy a pojmy svá oprávnění a kde se jistě najde spolu s autory článku dostatek šprýmařů nebo básníků, kteří si s nimi dokážou hravě poradit. Za zmínku také stojí, že výrazy „zdravý rozum“ a „selský rozum“ neznamenají vždy totéž, nejsou to synonyma, a to ani v němčině, kde mají svůj původ a ekvivalenty ve výrazech „gesunder Verstand“ či „Bauernverstand“, a ne ve výrazu „Hausverstand“, jak je v článku uvedeno. Ponechávám otevřenou otázku, zdali lze v nějakém cizím jazyku najít ekvivalent k výrazu „zdravý selský rozum“.

Co se politické diskuse zdravého rozumu týče, v níž autoři brání zdravý rozum ve prospěch demokracie, lze zastávat jak demokratické stanovisko, podle něhož „zdravý rozum je věc ze všeho na světě nejlépe rozdělená … od přirozenosti u všech lidí rovná“ (Descartes), tak stanovisko antidemokratické, podle něhož „lze se setkat všude jen s duchy špatnými, kteří nemají téměř žádnou soudnost pravdy“, a proto je milost Boží nutná (Pascal). Problém je, že demokratické režimy hájící zdravý rozum jsou na rozdíl od nedemokratických režimů z historického hlediska anomálie, zatímco zdravý rozum, jak se autoři článku snaží dokázat, takovou anomálií není. Oprávněná je tedy otázka, jak nedemokratické režimy využívají zdravý rozum, tak aby mohly úspěšně vládnout přes 4000 let?

Jiří Nosek, Praha

Odpověď autorů: Děkujeme pozornému čtenáři za podnětnou reakci. Souhlasíme s argumentem, že termín „zdravý selský rozum“ je gramaticky i logicky rozporný. Někdy se termíny zdravý rozum a selský rozum používají jako synonyma (odtud zdravý selský rozum), jindy se jimi míní odlišné sféry zkušeností a autority. Uvedených rozporů je ve skutečnosti ale daleko více. Na jednu stranu se např. předpokládá, že zdravý rozum je všeobecně rozšířený a opravňuje tak každého jedince k vynášení autoritativních soudů, zároveň ale neustále slyšíme povzdechnutí typu „kdyby tak lidé používali zdravý/selský rozum“, což naznačuje, že je vlastně zároveň velice vzácný. Je to právě vnitřní rozporuplnost tohoto pojmu, která mu umožňuje přežívat v nejrůznějších kontextech a legitimizovat naprosto protichůdná tvrzení i politické projekty. Náš článek ale nebyl pouze či především o diskurzivní či argumentační dimenzi zdravého selského rozumu. Ve skutečnosti jsme chtěli apelovat na větší badatelský i politický zájem o každodenní vědění, jeho potenciál, jeho slabiny a vnitřní rozpory i limity. Jakkoliv jej v Česku či v jiných zemích nazveme. Zdravý selský rozum totiž není kategorií analýzy (tj. vědeckým termínem), nýbrž kategorií praxe (tj. koncept užívaný samotnými sociálními aktéry k vysvětlení či ospravedlnění svého či cizího jednání). Jeho studiem se tedy můžeme dozvědět jak to, jak lidé přemýšlejí o světě, tak to, jak svá rozhodnutí následně ospravedlňují ve veřejném prostoru.

Michal Pavlásek, Přemysl Mácha

Poznámka redakce: Pokud jde o jinojazyčné ekvivalenty frazému zdravý selský rozum, uvádí Slovník české frazeologie a idiomatiky (Academia, 1994) následující varianty: angličtina: a have plenty of common/horse sense; němčina: gesunden Menschenverstand haben; francouzština: avoir du bon/un solide bon sens; ruština: иметь здравый ум/разум nebo обладать здравым смыслом.

-jmč-