mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Ničit umíme opravdu rychle

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 312, 2023/6

Příroda Madagaskaru je pověstná svou výjimečnou biodiverzitou i vysokým stupněm endemismu, jež vznikly díky ostrovní izolaci trvající desítky milionů let. Podobně jako jiné ostrovy i Madagaskar postihla vlna vymírání v době, kdy jej začali osidlovat lidé, a později, kdy se jejich populace významně rozrůstala. Rozsah současného vymírání však zatím nebyl v evolučním kontextu nijak kvantifikován. Soubor dlouhodobě shromažďovaných dat, která se týkají vymírání, kolonizace a speciace, poskytl nyní možnost změřit evoluční dobu návratu (evolutionary return time, ERT) pro madagaskarské savce.

V době, kdy lidé na ostrov dorazili, žilo tu přibližně 250 savčích druhů, což je výsledek 33 nezávislých kolonizačních událostí.1) Od té doby nejméně 30 z těchto druhů vyhynulo. Výsledek získaný při započítání přirozeného rozsahu vymírání, doby speciace, četnosti nových kolonizací ostrova a řady dalších faktorů působí neradostně. Návrat k biodiverzitě, která na Madagaskaru panovala před příchodem člověka, si vyžádá 1,6 milionu let u letounů a 2,9 milionu let evoluce u nelétavých savců. Vzhledem k tomu, že tlak člověka na přírodu zatím nijak nepolevuje (na Madagaskaru vinou prudce rostoucí populace spíš sílí), můžeme poněkud extrapolovat a druhy, které v současnosti IUCN klasifikuje jako ohrožené, považovat rovněž za vyhubené. V takovém případě se čísla výrazně zvětší a létající savci budou k návratu na původní stupeň diverzity potřebovat 2,9 milionu let, a jejich nelétaví příbuzní dokonce 23 milionů let.

Tato čísla se dají chápat i tak, že přibližně za 2500 let své přítomnosti dokázal člověk zničit to, co na Madagaskaru vznikalo 23 milionů let. 

Michielsen N. M., Goodman S. M., Soarimalala V. et al.: Nat. Commun., 2023, DOI: 10.1038/s41467-022-35215-3

Poznámky

1) Z nich připadá 28 na letouny (Chiroptera), čili létající savce, kteří snadněji překonávají velké vzdálenosti nad oceánem. Zároveň jsou z evolučního hlediska poměrně mladou skupinou, jejíž zástupci se začali šířit po světě celkem nedávno.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...