Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Planeta na zeleno

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 185, 2023/4

ad Vesmír 99, 398, 2020/7–8

Autor popisuje výsledky družicových měření plochy zemského povrchu pokrytého vegetací na základě odrazivosti záření v blízké infračervené oblasti (700–1300 nanometrů). Měření umožňuje zobrazit a změřit plochu pokrytou zelení. Avšak, jak sám připouští, jakmile je povrch bezezbytku pokrytý listy, přibývající hustota vegetace pak už signál nezesiluje. Z výsledků těchto měření pak přesto vyvozuje, že povrch souše je „ozeleňován“, a navíc že „nárůst zelenosti znamená zvýšení primární produkce biosféry“. Takový pohled je povrchní v doslovném i přeneseném smyslu slova. Je nasnadě, že při pohledu z družice bude kopřivami zarostlý příkop odrážet infračervené záření v sledované oblasti stejně jako deštný prales, a bude proto na snímku vypadat stejně. Z toho ale určitě neplyne, že metr čtvereční země zarostlé kopřivami a deštným pralesem bude vykazovat stejnou primární produkci.

I když se autor v článku snaží poněkud relativizovat „dobrou zprávu“, která mu z tohoto povrchního pohledu na ozeleňování vychází, celkově článek vyznívá jako bagatelizace notoricky známého problému dlouhodobé devastace ekosystémů, které jsou z hlediska primární produkce nejvýznamnější a, troufám si říct, nejcennější.

Igor Linhart, Praha

Odpověď autora: Pisatel v první části svého dopisu upozorňuje na problém rozdílné kvality jednotlivých zelených ploch. Jakožto vegetační (paleo)ekolog nemohu než souhlasit s názorem, že – ve smyslu použitého příkladu – kopřivami zarostlý příkop představuje zásadně jinou kvalitu ve srovnání s deštným pralesem. Právě proto s odkazem na citovanou primární literaturu referuji pouze o nárůstu plochy pokryté zelení a záměrně se nepouštím do posuzování kvality této „zelenosti“, protože o ní nemohou používané metody dálkového průzkumu téměř nic vypovědět. Navzdory tomu, že jistá kvalitativní informace je v nich přece jen obsažena. Pro podobný účel jsou ovšem příslušná data zcela nedostatečná, jak ukázala pozdější terénní pozorování za účelem kalibrace používaných indexů (NDVI, LAI) v reálných podmínkách: Oněmi zelenými plochami jsou totiž často polní kultury a v tropech třeba i plantáže palmy olejné, což je z hlediska biodiverzity a z hlediska dalších důležitých ekologických funkcí pravděpodobně ještě horší případ, než kopřivou zarostlé příkopy. Ale i o tomto problému se v článku výslovně zmiňuji.

Ve druhé části reakce hovoří autor o „bagatelizaci“ problému antropogenní devastace přírodních ekosystémů. Při nejlepší vůli nedokážu dohlédnout, kde jsem se údajné bagatelizace dopustil, když v celém článku a zejména v jeho posledním oddíle naopak upozorňuji na nebezpečí zkratkovitých interpretací pozorovaného plošného nárůstu zelenosti ve smyslu zlepšení základních ekologických funkcí na plochách, ke kterým se referovaný trend vztahuje.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, se zabývá paleoekologií a environmentální archeologií
Pokorný Petr

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...