Sukcese na Mostecku

Do popředí zájmu při obnově krajiny po povrchové těžbě uhlí v severních Čechách se dostává jako přírodní nástroj obnovy sukcese. Výzkumy potvrzují, že primární sukcese sem přináší přírodovědecky velmi cenná společenstva. Vláda letos v červnu schválila tzv. balanční scénář pro obnovu a budoucí využití prostoru lomu ČSA na Mostecku mezi obcemi Vysoká Pec a Horní Jiřetín, který počítá s využitím sukcese pro 12,3 km² tohoto území (včetně budoucího jezera s rozlohou až 6 km²), což je téměř 15 procent plochy lomu.

Kombinace rekultivace a spontánní sukcese

Ve většině českých hnědouhelných lomů a výsypek doposud probíhala klasická technická a biologická rekultivace, díky které vznikla nová jezera, travnaté plochy, pole, lesy nebo rozptýlená zeleň a rekreační zázemí. Dlouhodobé zkušenosti ale ukazují, že s obnovou území si velmi rychle poradí i sama příroda. [1, 2] Vznikají tak pestré biotopy s vysokou biodiverzitou a přítomností vzácných druhů. [3, 4] Ke spontánní sukcesi přitom dochází ihned po založení výsypek.

Nepravidelně zarůstající nezrekultivované části vnitřní výsypky lomu ČSA s četnými nebeskými jezírky.

Snímek Markéta Hendrychová

Z pohledu celkové biodiverzity jsou pro sukcesi vhodná zejména místa s neurovnaným terénem [5], neboť pestré geomorfologické podmínky jsou v kombinaci s variabilním složením výsypkových substrátů ideální pro vznik mozaiky různých stanovišť s rozličnými druhy vegetace. Z hlediska výskytu těch nejcennějších druhů (kriticky ohrožené, téměř vymizelé nebo v ČR nové druhy) jsou ale nejzajímavější lokality se zeminami chudými na živiny, případně obsahujícími příměs písku nebo uhlí. Taková místa zarůstají pomaleji a právě v lomu ČSA se nacházejí tyto nejcennější plochy bezlesí v ČR. Z cenných druhů rostlin, které se zde vyskytují, lze jmenovat například kriticky ohroženou lebedu růžovou, zajímavostí je zblochanec oddálený, indikující vyšší obsah soli, stejně jako slanobýl obecný pravý, dále pak silně ohrožený růžkatec bradavčitý, rostoucí ve vodě, nebo ohrožený chlupáček štětinatý a vzácný jetel žíhaný. K nejvýznamnějším nálezům patří výskyt hadího mordu dřípeného (v ČR doposud nezvěstný druh) nebo škardy sličné, která též není jinde v ČR udávána. [6]