i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Čekání na delší život

 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 492, 2022/7
 |  Seriál: Xenotransplantace, 3. díl (PředchozíNásledující)

Na transplantaci ledviny u nás v tuto chvíli čeká 410 pacientů. Někteří z nich se své život prodlužující operace nedočkají, protože není dostatek vhodných dárců. Tento stav může změnit revoluční metoda, která umožní vhodné orgány získat.

Nejlepší metodou léčby nezvratného selhání ledvin je transplantace nového orgánu. Srovnáme-li ji s dialyzačními metodami, zlepšuje kvalitu života a prodlužuje život dvojnásobně oproti pacientům stejného věku, kteří zůstávají na dialýze. Zákrok rovněž významně snižuje finanční náročnost léčby. Pro ilustraci, roční léčba pacienta na dialýze stojí přes 800 000 korun, zatímco první rok po transplantaci ledviny jsou náklady poloviční a v následujících letech dále významně klesají.

Klinické programy transplantací ledvin začaly v padesátých letech 20. století ve Francii a ve Spojených státech amerických. První pokusy byly ještě neúspěšné, protože ledviny pocházely od zemřelých dárců bez shody v antigenech HLA mezi dárcem a příjemcem, a ledviny se tak odhojily. Historicky první úspěšnou transplantaci ledviny uskutečnil americký chirurg Richard H. Lawler 17. června 1950. V té době ještě neexistovaly léky tlumící imunitní reakci organismu – imunosupresiva –, a tak tělo pacientky Ruth Tuckerové po několika měsících od operace implantát odmítlo. Přežila díky tomu, že mezitím začala pracovat její vlastní nemocná ledvina, s níž žila do roku 1955, kdy zemřela na srdeční chorobu.

Dva roky po Lawlerovi, v prosinci 1952, se týmu francouzských chirurgů pod vedením Jeana Hamburgera podařilo transplantovat šestnáctiletému Mariu Renardovi ledvinu jeho matky, ale štěp fungoval jen tři týdny. Za první dlouhodobě úspěšnou transplantaci ledviny proto považujeme tu, kterou v prosinci 1954 v Bostonu provedl se svým týmem americký chirurg Joseph Murray. Přenos se uskutečnil mezi jednovaječnými dvojčaty Richardem a Ronaldem Herrickovými. Richard, který ledvinu získal, žil dalších osm let.

První transplantace ledviny v tehdejším Československu se uskutečnila už v roce 1962, byla však neúspěšná. Úspěšný program transplantací ledvin zahájili chirurgové v pražské Krči až o čtyři roky později.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Náhrady orgánů

O autorovi

Ondřej Viklický

Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. (*1966), studoval na 1. LF UK, atestoval z vnitřního lékařství a z nefrologie. V roce 2005 se stal docentem a v roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství. Celá jeho profesní kariéra je spojena s Institutem klinické a experimentální medicíny, kde od roku 1991 pracoval na různých pozicích na Klinice nefrologie, roku 2007 byl jmenován jejím přednostou a roku 2017 pak přednostou Transplantačního centra IKEM. Doposud publikoval mj. 239 článků indexovaných v PubMed, jeho H-index je 31, je autorem řady monografií. V současnosti je předsedou Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP a České nefrologické společnosti.
Viklický Ondřej

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.