Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Příjemné doteky

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 353, 2022/6

Člověk potřebuje několik pohlazení denně, jinak mu vysychá mícha. To řekl před více než půlstoletím zakladatel transakční analýzy Eric Berne. Věděl, že nejcennější jsou pohlazení fyzická, také ale věděl, že je můžeme nahradit těmi psychosociálními. Ne však úplně. Intenzivní fyzický kontakt je nezbytný zejména po porodu a v raném dětství, ale i později, až do pozdního věku a není pověra, že se umírá snáze, když nás někdo drží za ruku.

Kůže je nejen potah našeho těla, ochranná bariéra, ale také významný sociální orgán. [1] Rozlišujeme jak dotyky seznamující nás s charakterem předmětů, tak i dotyky mezilidské emočně nabité, diskriminační a emotivní. [2] Savci se vyznačují tím, že se vzájemně dotýkají, čistí, „komfortují“, což je nezbytná součást komunikace. Mláďata myší ochuzená o mateřské olizování a čištění jsou v dospělém věku úzkostnější a víc podléhají stresu.

Vědci z Washington University School of Medicine v St. Louis identifikovali nervový okruh a neuropeptid, které přenášejí z kůže do mozku vjem známý jako příjemný dotek. [3] Je jím prokinecticin 2 (PROK2) se svérázným působením v samostatných okruzích, které se nemíchají s jinými vjemy z kůže, například se svěděním. Vědci museli myši nejprve ochočit a systémem kartáčů je naučili přijímat příjemná „pohlazení“. Když to myši zvládly, nechali jim svobodnou volbu jít do prostoru, v němž se hladilo, i tam, kde tento luxus chyběl. Do prvého z obou se myši hnaly jako Češi v první den otevření velkoobchodu.

Myši vypěstované bez PROK2 nebyly schopné vnímat příjemné pohlazení, přičemž ostatní vjemy z kůže měly zachovány. Také se vyhýbaly aktivitám, jako je péče o srst, a vykazovaly známky stresu, které u normálních myší nebyly patrné. Nález podtrhuje důležitost mateřského doteku ve vývoji potomků. Matky rády olizují svá mláďata a dospělé myši se také často navzájem česají. Podporuje to emocionální vazby, spánek a ulevuje od stresu. Myši bez PROK2 se tomu ale vyhýbají. Když se je jejich klecové kamarádky snaží česat, odtáhnou se. A samy jiné myši nečesají. Jsou uzavřené a izolované.

Poznatek, že příjemný dotyk je přenášen konkrétním peptidem po drahách, které nepřenášejí jiné podněty, otevírá cestu k novým léčebným možnostem. V covidové izolaci nebyla potřeba dotyků saturována a tato deprivace měla nesporně vliv na zdravotní stav. [4]

[1] Morison I. et al.: Exp. Brain Res., 2010, DOI: 10.100/s00221-009-2007-7.

[2] Kirsch L. P. et al.: Neuropsychologia, 2018, DOI: 10.1016/j.neuropsychologia.2017.05.024.

[3] Liu B. et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abn2479.

[4] Meijer L. L. et al.: Sci. Rep., 2022, DOI: 10.1038/s41598-022-07213-4.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Fyziologie, Etologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...