O. Uplavici a F. Bilayers, vědci bez tváře

1938: Dr. O. Uplavici (1887–1938). Anglický protozoolog Clifford Dobell uveřejňuje v časopise Parasitology 30, 1938, str. 139 až 241 zajímavý článek o životě Dr. O. Uplavici,¹⁾ jenž jako více-méně záhadná osoba se objevoval v protozoologické literatuře, zejména v pojednáních o amaoeboidní dysenterii (měňavkové úplavici). Podle tehdejších dohadů byl O. Uplavici Čech, poněvadž psal své práce česky, ale měl za otce Řeka a matku Němku, narodil se r. 1887, téhož roku vydal svůj jediný spis, později byl ve Spojených státech promován a skončil v Anglii.

Nad těmito záhadnými životními údaji se s počátku nepozastavil ani Dobell, ačkoliv se musil o tohoto protozoologa zajímati, když sestavoval monografii „The amoeb[ae] living in Man“ (Měňavky, žijící v člověku), kde mu chtěl vykázati náležité místo. Jak se přiznává, bránily mu v tom neznalost jazyka českého a různé jiné nesnáze v opatřování pramenů o něm a pod. Teprve roku 1924, když obdržel od Dr. Drbohlava z Prahy originál Hlavovy práce, kterou mu do angličtiny přeložil Dr. F. Šimer z Bratislavy, poznal, kdo vlastně Dr. O. Uplavici byl. Zmíněným článkem to sděluje i ostatním parasitologům: V „Časopise lékařův českých v Praze“ (sv. 26, č. 5, 29. I. 1887) vyšla práce Dr. Jaroslava Hlavy, profesora anatomie na pražské universitě pod názvem „O úplavici“ (předběžné sdělení). Podával v ní zprávu o svém nálezu amoeb ve stolici lidí, trpících měňavkovou úplavicí a o kladných pokusech přenésti původce této nemoci Entamoebu histolyticu z lidí na kočky, což byl prvý zdařilý infekční pokus, uváděný ve světové literatuře. Překlad, nebo další pojednání v jiném jazyku nebyl k disposici, pokud mohl Dobell zjistiti, takže tato práce byla většině pracovníků známa jedině z německy psaného referátu od Dr. Kartulise z Alexandrie, který vyšel v „Centralblatt für Bacteriologie und Parasitenkunde“, Bd. 1, p. 537, 1887. Zde zvláštním nedopatřením bylo jméno prof. Hlavy vynecháno, nadpis „O úplavici“ byl přehozen na Úplavici O. a dán na místo autorova jména. Tak se dostal r. 1887 do vědeckého světa nový vědec Úplavici O. z Prahy, s nímž si dokonce Dr. Kartulis, jak sám tvrdil, dopisoval.

Potom jméno Úplavici O. procházelo vědeckou literaturou v různých obměnách, jak mu autoři citující jeho práci právě rozuměli, buď jako O. Úplavici, nebo Hlava Úplavici, jindy jen Hlava, zatím co Úplavici zmizelo bez vysvětlení, nebo O. Hlava. O. Hlava (O. Úplavici) považované za synonym, jindy za jména dvou různých autorů, kteří se zabývali studiem dysenterie u koček. Ve velmi dobře známém Index-Catalogue of Medical and Veterinary Zoology, sestaveném Stiles[em] O. Uplavici a F. Bilayers, vědci bez tváře a Hassalem ve Washingtonu, byla práce Hlavova uvedena v části 10 z r. 1905 pod jeho vlastním jménem, jen s chybnou iniciálou křestního jména O. Hlava, ale v části 31. z r. 1910 již zas je připisována p. Úplavici s titulem Dr. v závorce. Dobell končí jasným označením jména i práce našeho badatele, a doufá, že nyní jej bude již správně používáno. Nad O. Úplavici pronáší: requiescat in pace.

Tento článek vynutí u mnohých čtenářů úsměv, musíme se však nad ním zamysliti. Máme málo vědců světového jména a nesmíme připustiti, aby se stávali takovými záhadami, jako v případě Hlavově. Jediná možnost, jak se tomu vyhnouti, je, vydávati hodnotné práce našich badatelů v některé ze světových řečí a v časopisech všeobecně přístupných. Jen tak jim bude cesta do světa otevřena a jména autora a adresa ústavu, na němž byly pracovány, se lépe postarají o šíření dobrého jména naší vědy než práce psaná jen česky a uveřejněná v našich domácích vědeckých časopisech, které se do ciziny jen málokdy dostanou.

Marie Jírovcová (Vesmír 17, 78, 1938/4)

2022: V této rubrice se obvykle ohlížíme za články, které v daném měsíci slaví kulatiny. Tentokrát děláme výjimku a vracíme se k příspěvku, který vyšel před necelými 84 lety, v prosinci 1938. Příběh doktora O. Uplaviciho totiž nabyl na aktuálnosti – v minulém čísle jsme tomuto neexistujícímu parazitologovi stvořili kolegu, odborníka na buněčné membrány.

Krátce po vydání březnového Vesmíru nám do redakce přišel e-mail od Zdeňka Prokše: „Dobrý den, jsem pilným čtenářem Vesmíru už mnoho desetiletí a časopis čtu vždy celý, ‚i s čísly stránek‘. Možná i proto jsem si všiml jedné zajímavosti. U článku Lipidy na rozhraní světů v posledním čísle jsem narazil v Literatuře na knihu od autorů „Stillwell W., Bilayers F.“ A tak si říkám, proč u Elsevieru toho druhého autora opomněli. Jestli on to nebude nějaký příbuzný poručíka Kiže…?“²⁾

Skutečně, v seznamu literatury u článku Šárky Žaloudkové Boháčové a Kvida Stříšovského o buněčných membránách (Vesmír 101, 156, 2022/3) figuruje tato položka: „Stillwell W., Bilayers F.: An Introduction to Biological Membranes. Elsevier, 2013.“

Kniha má ve skutečnosti jediného autora, Williama Stillwella. Tajemství druhého autora se skrývá v podtitulu: From Bilayers to Rafts. Z dvojvrstev se tedy zrodil druhý autor, F. Bilayers. Pozornost Zdeňka Prokše způsobila, že Franku Bilayersovi (nebo snad Fioně Bilayersové) nebyl dopřán tak dlouhý život jako O. Uplavicimu. Tímto příspěvkem míněným jako erratum ho pohřbíváme a čtenářům se za chybu omlouváme.