Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Vybíráme z Vesmíru 1951–1960

12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 508, 2021/7

[…] Všechny uvedené námitky proti vzniku jedněch druhů z jiných v našem případě odpadají. Skutečně, jednotlivá zrna žita, objevená v klasech pšenice, která rostla po několik pokolení v určitých podmínkách, nijak nemohla býti zanesena v tyto klasy zvenčí ani ptáky, ani člověkem, ani vůbec jakýmkoliv jiným způsobem. Tyto obilky žita vzrostly na pšeničných rostlinách a vyvíjely se v klasech pšenice.1)

(Vesmír 29, 98, 1951/1; citovaný úryvek je ze s. 102)

[…] SAPO samočinně upravuje svůj pracovní postup. Samočinný počítač čs. konstrukce nepracuje totiž naučeně, podle předem určeného sledu rozkazů, podle hotového plánu výpočtu, ale sám si vybírá a určuje pokyny, kde kterou operaci a s kterým číslem má provést. […] SAPO je plodem neúnavné práce kolektivu Laboratoře matematických strojů ČSAV, který rozvedl ideový projekt doc. Dr A. Svobody.2)

(Vesmír 33, 49, 1954/2)

Výzkum dešťů radarem — Elektromagnetické vlny velmi krátkých vlnových délek (asi 3 cm) se slabě odrážejí i na vodních kapkách. Intensita odraženého paprsku je úměrná počtu vodních kapek. […] Z toho vidíme, že na stínítku radarového přístroje můžeme za jistých okolností pozorovat ozvěny způsobené dešťovými mraky.

(Vesmír 33, 301, 1954/9)

Zjistilo se, že hořčíkový prášek je možno po určité stabilisaci použít k pohonu výbušných motorů na místě normálních motorovým paliv, k pohonu aut a letadel. Jako palivo je velmi vydatný. 350 kg hořčíkového prachu nahradí 1800 kg benzinu.

(Vesmír 34, 92, 1955/3)

Při studiu synthesy bílkovin v buňce amoeby […] se potvrzuje […] domněnka o roli ribonukleových kyselin v proteosynthese.

(Vesmír 34, 261, 1955/8)

Světelné zdroje budoucnosti — Ve Fyzikálním ústavu ČSAV pracuje skupina Dr M. Trlifaje na výzkumu elektroluminiscence. Tento jev spočívá v tom, že některé polovodivé látky září působením elektrického pole, aniž by musely být rozžhaveny. Otvírá se tu možnost vytvoření nových zdrojů světla, které by byly mnohem účinnější, nežli jsou žárovky a zářivky a dávaly by opravdu bílé světlo. První zářící materiály, které byly v ústavu získány, nejsou zatím dost účinné a je proto úkolem základního výzkumu, aby nalezl způsob jak zvětšit účinnost těchto zářících materiálů.

(Vesmír 35, 224, 1956/7)

„Podařilo se zkřížit ježka s žížalou. Dostali ostnatý drát.“

(Vesmír 39, 127, 1960/4)3)

Toto číslo Vesmíru je vysazeno novým písmem československé výroby, nazvaným Kolektiv. Těšíme se, že nám dlouho vydrží a bude prvním krokem vpřed z nesnází, které panují v naší polygrafii.

(Vesmír 36, 38, 1957/1)

[…] Výsledky prací o převodu tepelné energie slunečního záření thermočlánkem v energii elektrickou ukázaly, že postup byl theoreticky velmi zajímavý, avšak výkonnost prakticky nepatrná. V současné době se dosáhlo velmi uspokojivých výsledků zavedením t. zv. transistorů, jež jsou založeny na určitých vlastnostech polovodičů; ty vedly ke konstrukci prakticky upotřebitelných článků, které skutečně znamenají přímou přeměnu zářivé energie v energii elektrickou. […]

(Vesmír 36, 200, 1957/6)

Vypuštění první umělé družice bylo ohlášeno americkou skupinou na počátek Mezinárodního geofysikálního roku, avšak pro četné potíže technického rázu byl start odložen. A tak první umělý satelit byl vypuštěn 4. října a druhý 3. listopadu 1957 v Sovětském svazu. […]

(Vesmír 37, 28, 1958/1)

V poslední době přibývá důkazů pro domněnku, že nukleové kyseliny, látky řídící bílkovinnou látkovou výměnu buňky, jsou ve své funkci spojeny tak, že ribonukleová kyselina jadérka do jisté míry ovládá i desoxyribonikleovou kyselinu jádra, i zprostředkuje genetické informace centrům pro syntésu bílkovin v cytoplasmě buňky. Cytoplasmatická ribonikleová kyselina při tom je odvozena z jádra. […]

(Vesmír 37, 99, 1958/3)

Kapalinová elektronka — Po transistorech má být elektronika obohacena o nové miniaturní zařízení nazvané „silion“, které je nyní ve stadiu vývoje. Jeho princip spočívá na převodu iontů v roztoku jódu. Vedle vysoké citlivosti a selektivnosti bude prý možné silion upravit a použít též např. jako detekční elementy zvuku, světla, tlaku, teploty i urychlení.

(Vesmír 38, 97, 1959/3)

Transplantace kuřecích hlav — Mira Pavlovičová […] transplantovala úspěšně hlavy kuřecích embryí. […] Operace se provádí tak, že se vyřízne čtvereček skořápky vajíčka a prostřihne se mesencefalon ve střední rovině embrya. Odstřihnutá tkáň se transplantuje jinému kuřecímu embryu, jemuž byla ustřihnuta hlava. […]

(Vesmír 38, 122, 1959/4)

Jaroslav Heyrovský laureátem Nobelovy ceny — […] Objev, který učinil profesor J. Heyrovský, jeho polarografická metoda, je vynikající mikroanalytická metoda, tj. hodí se ke kvantitativnímu stanovení velmi malých koncentrací různých látek. […] Nejen svým vědeckým dílem, objevem originální metody a řady nových přírodních jevů, ale i bezmeznou oddaností vědě stal se Jaroslav Heyrovský vzorem všem československým vedeckým pracovníkům.

(Vesmír 38, 323, 1959/10)

[…] větší zástupy tísnily se před tímto malým zázrakem mechanizace na bruselské EXPO 58, kde byl poprvé instalován Le Larousse électronique, encyklopedický robot proslulého vydavatelství slovníků. […] To zde věru ještě nebylo, aby na pouhé stisknutí knoflíku zodpověděl důmyslný přístroj rychle a přesně nejrůznější otázky z oblasti vědy, umění a života. […]

(Vesmír 39, 163, 1960/6)

Poznámky

1) Čtenáře méně zběhlé v dějinách sovětské biologie upozorňujeme, že jde o překlad textu Trofima D. Lysenka, jehož závěry nelze brát za bernou minci. Podrobnosti o něm a o jeho ideologické (spíše než vědecké) práci viz např. Vesmír 77, 686, 1998/12 a 78, 16, 1999/1. Za pozornost jistě stojí také článek Jana Sokola Věda, vědci a pravda (Vesmír 76, 348, 1997/6). K pobavení nad daným tématem pak vřele doporučujeme vzpomínku Dalibora Povolného Masírujme kravám vemena! (Vesmír 82, 292, 2003/5).

2) O Antonínu Svobodovi a o historii počátků výpočetní techniky v československém výzkumu vyšlo ve Vesmíru několik přehledových článků: Vesmír 70, 341, 1991/6; 78, 632, 1999/11 a 84, 192, 2005/4.

3) Koncem padesátých let se ve Vesmíru začaly objevovat krátké úryvky a ukázky z beletrie, výtvarná díla, básně a dokonce i humor.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, 150 let Vesmíru
RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...