Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nejoptimálnější polovina

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 512, 2021/7

K dobrému tónu každého jazykového koutku patří schopnost upřímně se pohoršit nad nějakým jazykovým nešvarem. Jelikož mi tento dar nebyl dán, musím si vypomáhat názory typizovaných jazykových oprávců. Jedním z častých terčů jejich výpadů je tvar „nejoptimálnější“.

Přátelé správného vyjadřování opakovaně namítají, že takový tvar utvořit nelze (sic!), protože latinský základ „optimus“ už třetím stupněm je, a spojení s českou předponou „nej-“ z něj dělá superlativ dvojnásobný („nejvíc nejlepší“).

Jenže co s tím, když i v textech, které prošly korekturou, nacházíme sice malé, ale stabilní procento nejoptimálnějších superlativů?

Tyto doklady svědčí o tom, že původní slovotvorná motivace už pro určitou skupinu píšících není živá. A proč by měla být? K přehodnocování významů slov dochází neustále. Když zařazujete v autě neutrál, taky si pravděpodobně nepomyslíte, jaká je to hloupost, když základové slovo „neutrum“ původně znamená „ani jedno z obojího“, a vy máte v autě nejspíš víc rychlostí než dvě. Namísto toho, abychom výskyty zavrhovaného tvaru chápali jako doklad šířící se nevzdělanosti, můžeme v tom vidět signál aktuálně probíhající změny. Význam slova „optimální“ se přesouvá z „nejlepší“ na „dobrý“ nebo „vhodný“.

Přijmeme-li hypotézu o přehodnocování významu, nemusí být „nejoptimálnější“ až takový logický nonsens. Zeptám-li se pěti kamarádů, jak by postupovali v určitém problému, sejde se mi pět optimálních řešení. Z nich si pak mohu vybrat to, které považuji za nejlepší, tj. to nejlepší z vhodných.

Podobným případem, který je extrémně mučivý zejména pro matematiky, je přehodnocení významu slova „polovina“ či „půlka“. Ze spojení jako „větší půlka“ nebo „menší polovina“ můžeme vysoudit, že pro část mluvčích má toto slovo význam „jedna ze dvou částí“, které nemusí být nutně stejně velké.

Nejde přitom ani tak o to, nachytat oprávce při nekonzistentním uvažování nebo vymýšlet hypotetické situace, do nichž se odmítaný tvar hodí. Podle zakladatele moderní jazykovědy Ferdinanda de Saussura je živé v jazyce to, co je vyciťováno. Původní význam neutrálu už zjevně vyciťován není, zatímco u nejoptimálnějšího či půlky se o tom právě rozhoduje. Počkejme si, jak tento vzrušující podnik dopadne.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Václav Cvrček

Václav Cvrček, Ph.D., (*1981) vystudoval bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. V disertační práci na oboru matematická (korpusová) lingvistika se věnoval otázce regulace jazyka a lingvistických intervencí do jazykového vývoje. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...