Lidské „minimozky“ přinášejí nové etické otázky

Cerebrální organoidy, neboli „minimozky ve zkumavce“, tvořené lidskými nervovými buňkami (Vesmír 98, 420, 2019/7), představují důležitý model pro studium neurologického vývoje a vzniku chorob lidského nervového systému. Tvorbu těchto organoidů výrazně usnadnilo zvládnutí přípravy indukovaných pluripotentních kmenových buněk, jejichž řízenou diferenciací lze získat neurony i jejich podpůrné buňky.

Souvisejícími etickými otázkami se zabývá článek mezinárodního týmu vedeného Tsutomu Sawaiem, bioetikem z Kjótské univerzity. Vývoj zatím není tak daleko, aby si uměle vypěstovaný mozek (zatím spíše několikamilimetrový mozeček) uvědomil sám sebe, ale etické otázky je dobré pokládat v dostatečném předstihu. Práce s lidskými nervovými buňkami propojenými ve složité trojrozměrné struktuře si navíc žádá etické posouzení bez ohledu na to, zda takový organoid disponuje vědomím. Už nyní bývají lidské cerebrální organoidy transplantovány do zvířecích modelů. Nejde o „transplantaci mozku“, ale interakce lidských nervových buněk s nervovou tkání zvířete přece jen představuje velkou neznámou. Co když v budoucnu takové zvíře získá některé lidské vlastnosti či schopnosti? Jak se k němu máme chovat? A co transplantace nervové tkáně pacientům stiženým mrtvicí nebo neurodegenerativní chorobou? Autoři volají po diskusi na toto téma a po tvorbě základního etického rámce, který vědcům řekne, co je a co není na tomto poli přípustné.

Sawai T. et al.: AJOB Neuroscience, 2021, DOI: 10.1080/21507740.2021.1896603

Šest měsíců starý cerebrální organoid tvořený lidskými nervovými buňkami.Snímek Paola Arlotta laboratory, Harvard University