Covid-19 a sebevraždy? Prozatím dobré zprávy

Studie v řadě zemí dle očekávání odhalují zhoršení duševního zdraví obyvatel v důsledku probíhající pandemie covidu-19. Pro českou republiku s takovým zjištěním přišli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (Vesmír 100, 71, 2021/2).

Projevují se vyšší hladina stresu, nárůst depresí a úzkostí i na počtu sebevražd? Studie publikovaná v Lancet Psychiatry nic takového (zatím) neukazuje. Zpracovává data z 21 spíše bohatších zemí a regionů. Sebevražd v nich nepřibylo, ve dvanácti ze sledovaných oblastí došlo naopak k poklesu (např. v Kanadě, v Kalifornii, v Chile, v australském Novém jižním Walesu nebo v Jižní Koreji). Některá z těchto území však byla pandemií zasažena relativně málo.

Spolehlivá data jsou navíc zatím dostupná jen do loňského července. Je otázka, co se sebevražedností udělal vývoj na podzim a letos na jaře. Sami autoři upozorňují, že je třeba sledovat budoucí dopady zhoršeného psychického stavu a ekonomických problémů. Neznámá zůstává také situace v chudších zemích, první signály ukazují možná nárůst sebevražednosti. I v bohatší části světa navíc může být dopad pandemie na duševní zdraví odlišný v různých socioekonomických skupinách.

Autoři se domnívají, že za prozatím dobrými zprávami může být například účinná podpora ohrožených skupin, u některých lidí úbytek pracovního stresu, více času na rodinu nebo pozitivní společenská atmosféra („společně to zvládneme“).

Pirkis J. et al.: Lancet Psychiatry, 2021, DOI: 10.1016/S2215-0366(21)00091-2