Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Znáte nepravé věty vedlejší?

 |  1. 11. 2021
 |  Vesmír 100, 716, 2021/11

Možná jste se s nimi setkali v beletrii či publicistice nebo se vám někdy nějakou podařilo stvořit, a ani o tom nevíte. Jde o syntaktický jev, kdy namísto souřadného spojení dvou vět použijete předložku podřadicí. Vznikne tak nesoulad mezi tím, jak věta vypadá a co znamená. Např. „vyrazil jsem na venkov s třema bratrancema, který se pak pozdějc dostali do pasťáku“ nebo „koalice dlouho v průzkumech vedla, aby nakonec se smůlou prohrála“.

V obou případech vyjadřuje druhá věta následný děj, nikoli – jako by se podle formy mohlo zdát – vlastnost (to, že se bratranci poté dostali do pasťáku, nelze chápat jako jejich současnou vlastnost) nebo účel (koalice nevedla proto, aby prohrála).

Problematický status nepravých vět vedlejších pramení asi jednak z jejich názvu (co je nepravé, nemůže být dobré) a jednak z dráždivé asymetrie mezi jejich formou a významem (jako by svojí formou klamaly). Případů takového nesouladu ale najdeme v jazyce i mimo syntax přehršle, namátkou:

  • v morfologii: běžně používáme „vy“ a množné číslo tam, kde oslovujeme jednoho člověka (říká se tomu vykání), pomnožná jména (nůžky) vyjadřují formálně množným číslem jednu entitu apod.,
  • ve slovotvorbě: „zloděj“ není, jak by forma napovídala, ten, kdo dělá (jakékoli) zlo, ale velmi specificky ten, kdo krade; „závislý“ a „nezávislý“ vypadají jako opozita, ale přitom mají dost odlišné způsoby použití (nemůžete dost dobře být „nezávislý na heroinu“ nebo „mladým ekonomicky závislým mužem“),
  • ve slovníku: „vzít nohy na ramena“ sice doslovně (podle formy) můžeme, ale většinou tím myslíme úprk,
  • situačně pragmaticky: „Umyl bys nádobí?“ ve většině případů není otázka, ale prosba či příkaz (podle kontextu a intonace).

Snad tento krátký výčet stačí k tomu, abych laskavého čtenáře přesvědčil, že forma neodpovídající významu není nic neobvyklého. Proč je tedy nepravá věta vedlejší nezřídka pranýřována a mýcena? Popravdě, nevím. Kromě toho nešťastného názvu jsem zaslechl už jenom to zdůvodnění, že nepravá vedlejší věta může být matoucí a že nemá specifickou funkci, pro niž by bylo potřeba nechat ji volně existovat. Proti tomu lze namítnout, že samotná existence těchto vět v jazykovém úzu dokládá jejich pociťovanou potřebu. Byť by to bylo jenom z rozmaru mluvčích či snahy vyjadřovat se neobvykle, i to je funkce hodná zřetele.

Přece nechceme z malicherných důvodů vytvářet další zákazy, aby nám je jazyková praxe opět vyvrátila. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Václav Cvrček

Václav Cvrček, Ph.D., (*1981) vystudoval bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. V disertační práci na oboru matematická (korpusová) lingvistika se věnoval otázce regulace jazyka a lingvistických intervencí do jazykového vývoje. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu Českého národního korpusu FF UK (www.korpus.cz).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...