i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

10,9 Gt

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 591, 2021/10

Rozkladem mrtvého dřeva se každoročně na celém světě uvolní asi 10,9 gigatuny uhlíku. Většina (93 %) v tropech. Asi třetina mrtvého dřeva sice leží ve vyšších zeměpisných šířkách, rozklad tam ale probíhá pomaleji. Téměř jedenáct miliard tun uhlíku odpovídá 115 % ročních antropogenních emisí tohoto prvku z fosilních paliv. Ale zatímco jejich spalováním se uvolňuje uhlík fixovaný miliony či desítky milionů let, uhlík z dřeva je součástí mnohem rychlejšího globálního cyklu. Jen část se ho navíc uvolní do atmosféry, zbytek zůstává v biosféře nebo v půdě.

Jak rychle se uhlík z mrtvého dřeva vrací do oběhu, záleží na řadě faktorů. Podrobněji se na dynamiku tohoto procesu podíval mezinárodní tým s českou účastí – mezi autory rozsáhlé analýzy jsou Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Tomáš Pavlíček působící na Haifské univerzitě v Izraeli. Tříletý experiment probíhal na 55 lesních lokalitách šesti kontinentů, lišících se teplotou i množstvím srážek. V kontrolovaných podmínkách se rozkládalo dřevo 142 druhů stromů – část volně, část v klecích bránících přístupu hmyzu.

S vyšší teplotou roste enzymatická aktivita a zrychluje se metabolismus rozkladačů. V tropech se proto za rok rozloží 28,2 % dřevní hmoty, kdežto v mírném pásmu jen 6,3 % a v boreálních oblastech 3,3 %. V teplém klimatu může rozklad brzdit nedostatek srážek, protože sucho omezuje aktivitu mikrobiálních rozkladačů. V chladnějších oblastech je závislost opačná – rychlost rozkladu se snižuje s přibývajícími srážkami. Autoři předpokládají, že nastupující klimatické změny povedou na většině míst ke zrychlení rozkladu, ale ve vysychajících oblastech se může projevit opačný efekt.

Hmyz urychluje rozklad mrtvého dřeva opět především v tropických pralesích. Naopak v boreálních oblastech může být jeho vliv až mírně negativní. Důvodem jsou rozličné mechanismy, jimiž hmyz na dřevo působí. V tropech jsou v tomto ohledu nejaktivnější termiti, kteří v chladnějších oblastech scházejí. Hmyz dřevo sám rozkládá, pomáhá přenášet výtrusy a svými kusadly tvoří vstupní bránu pro dřevokazné houby, ale zároveň konkuruje mikroorganismům a konzumuje houbová mycelia. Celosvětově se hmyz podílí na uvolňování uhlíku z mrtvého dřeva nezanedbatelnými 29 procenty.

Seibold et al.: Nature, 2021, DOI: 10.1038/s41586-021-03740-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...