i

Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

10,9 Gt

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 591, 2021/10

Rozkladem mrtvého dřeva se každoročně na celém světě uvolní asi 10,9 gigatuny uhlíku. Většina (93 %) v tropech. Asi třetina mrtvého dřeva sice leží ve vyšších zeměpisných šířkách, rozklad tam ale probíhá pomaleji. Téměř jedenáct miliard tun uhlíku odpovídá 115 % ročních antropogenních emisí tohoto prvku z fosilních paliv. Ale zatímco jejich spalováním se uvolňuje uhlík fixovaný miliony či desítky milionů let, uhlík z dřeva je součástí mnohem rychlejšího globálního cyklu. Jen část se ho navíc uvolní do atmosféry, zbytek zůstává v biosféře nebo v půdě.

Jak rychle se uhlík z mrtvého dřeva vrací do oběhu, záleží na řadě faktorů. Podrobněji se na dynamiku tohoto procesu podíval mezinárodní tým s českou účastí – mezi autory rozsáhlé analýzy jsou Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Tomáš Pavlíček působící na Haifské univerzitě v Izraeli. Tříletý experiment probíhal na 55 lesních lokalitách šesti kontinentů, lišících se teplotou i množstvím srážek. V kontrolovaných podmínkách se rozkládalo dřevo 142 druhů stromů – část volně, část v klecích bránících přístupu hmyzu.

S vyšší teplotou roste enzymatická aktivita a zrychluje se metabolismus rozkladačů. V tropech se proto za rok rozloží 28,2 % dřevní hmoty, kdežto v mírném pásmu jen 6,3 % a v boreálních oblastech 3,3 %. V teplém klimatu může rozklad brzdit nedostatek srážek, protože sucho omezuje aktivitu mikrobiálních rozkladačů. V chladnějších oblastech je závislost opačná – rychlost rozkladu se snižuje s přibývajícími srážkami. Autoři předpokládají, že nastupující klimatické změny povedou na většině míst ke zrychlení rozkladu, ale ve vysychajících oblastech se může projevit opačný efekt.

Hmyz urychluje rozklad mrtvého dřeva opět především v tropických pralesích. Naopak v boreálních oblastech může být jeho vliv až mírně negativní. Důvodem jsou rozličné mechanismy, jimiž hmyz na dřevo působí. V tropech jsou v tomto ohledu nejaktivnější termiti, kteří v chladnějších oblastech scházejí. Hmyz dřevo sám rozkládá, pomáhá přenášet výtrusy a svými kusadly tvoří vstupní bránu pro dřevokazné houby, ale zároveň konkuruje mikroorganismům a konzumuje houbová mycelia. Celosvětově se hmyz podílí na uvolňování uhlíku z mrtvého dřeva nezanedbatelnými 29 procenty.

Seibold et al.: Nature, 2021, DOI: 10.1038/s41586-021-03740-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Pátranie po pôvode SARS-CoV-2 pokračuje

Pátranie po pôvode SARS-CoV-2 pokračuje

Štefan Vilček  |  7. 7. 2026
Pri vysvetľovaní pôvodu celosvetovej pandémie covid-19 spôsobenej vírusom SARS-CoV-2 vznikajú rôzne hypotézy. Kým jedna podporuje zoonotický pôvod...