Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Sto let a ještě půlstoletí k tomu

 |  4. 1. 2021
 |  Vesmír 100, 3, 2021/1
 |  Téma: Roboti

„Ale já nevím, jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim Laboři, ale připadá mi to nějak papírové.“

„Tak jim řekni Roboti.“1)

A bylo to. Slovo robot, které Karlu Čapkovi pro hru R.U.R. poradil bratr Josef, slaví sté narozeniny. Hra vyšla tiskem v listopadu 1920, premiéru měla v lednu 1921.

Malou ukázku toho, kam vývoj robotů od té doby pokročil a jak o nich lze uvažovat, najdete v hlavním tématu tohoto čísla. Neměli jsme ambici zmapovat rozmanitost dnešních robotů, popsat všechny jejich schopnosti a nedostatky. Téma je na to příliš košaté a ve Vesmíru se mu věnujeme průběžně.

Při této příležitosti mne napadlo zapátrat, kdy se slovo robot objevilo ve Vesmíru poprvé.2) Bylo to až v roce 1965 v článku K rozvoji lidstva (Vesmír 44, 228, 1965/8). Vesmír tehdy v překladu Jiřího Grygara otiskl zkrácenou verzi nové kapitoly chystaného druhého vydání knihy sovětského astrofyzika J. S. Šklovského Вселенная, жизнь, разум (první vydání vyšlo česky roku 1962 pod názvem Milióny cizích světů). Šklovskij komentuje „tabulku budoucnosti“, kterou sestavil Arthur C. Clarke. Robot v ní figuruje jako dosažený milník někde mezi roky 2020 a 2030. Bez dalších podrobností o tom, co by takový robot měl umět, takže je těžké říci, zda lidstvo vizi britského spisovatele naplnilo v předstihu, nebo za ní zaostává.

Clarke byl ale obecně technooptimista. Podle tabulky jsme už v roce 1990 měli vyrobit umělý mozek, v roce 2000 kolonizovat planety, o deset let později disponovat telepatickými zařízeními a nyní měla být na cestě první mezihvězdná sonda. V roce 2050 mělo následovat ovládnutí gravitace, o deset let později rozbití časoprostoru a v roce 2090 nesmrtelnost. Ve sloupečku věnovaném biologii je u roku 2020 řízení dědičnosti a u roku 2030 biologické inženýrství. Zdá se, že zatímco v technice máme rezervy, biologie drží s Clarkovými představami krok. (Zda ho udrží i nadále, prověří zmíněná nesmrtelnost.)

Roboty ve Vesmíru jen těsně předběhla kybernetika. Po dvou stručných zmínkách v roce 1963 následuje o rok později článek Co je kybernetika – a co není? (Vesmír 43, 89, 1964/3), který vysvětluje mnohá zmatení, která kolem názvu oboru panovala (a dodnes panují). Podepsán je pod ním K. Vasspeg. Byl to akronym skupiny mladých vědců pracujících ve Výzkumném ústavu matematických strojů (Klír, VAlach, Sehnal, Spiro, PElikán, Gecsei). Vůdčí osobností byl Jiří Klír, který stejně jako všichni ostatní členové skupiny později emigroval a stal se v USA světově uznávaným odborníkem na obecnou teorii systémů. Také odraz doby.

Do starších čísel Vesmíru budeme letos nahlížet pravidelně. V rubrice Vertikála tak činíme už od roku 2016, pro letošek ji ale rozšiřujeme na dvoustranu a necháváme jí prostor i na titulní straně. Zatímco robot je teprve stoletý mladík, Vesmír letos slaví 150 let od svého založení – první číslo vydal medik Václav Kumpošt 3. května 1871. Archiv časopisu představuje pozoruhodnou kroniku vývoje vědy i společnosti, kterou stojí za to listovat.

Výročí si budeme připomínat na stránkách Vesmíru různými způsoby, spojovat je bude čtvereček s číslem 150. Největší prostor vyhradíme výročí v květnovém čísle, oslavy plánujeme přenést z papíru i do skutečného světa. Jak jen nám to epidemiologická situace umožní…

„Zatímco robot je teprve stoletý mladík, Vesmír letos slaví 150 let od svého založení.“

Budoucnost byla nejistá vždy, v době covidové to platí dvojnásob. A nemusí být řeč jen o určení přesného data, kdy se lidstvu podaří „ovládnout gravitaci“ nebo „rozbít časoprostor“. Nevíme, jak dlouhá a hluboká bude zdravotní, politická, ekonomická a sociální krize související s virem SARS‑CoV‑2. Předplatné novin a časopisů se při propadu příjmů může mnohým čtenářům jevit jako zbytný výdaj. Těší nás, že Vesmíru naši čtenáři zachovávají přízeň, pokles počtu předplatných jsme nezaznamenali. Naopak. Děkujeme za důvěru! Letos připravujeme několik novinek, mimo jiné v oblasti elektronického publikování. Na stopadesátiletou tradici jsme pyšní, ale do minulosti se ohlížíme proto, abychom lépe rozuměli současnosti a připravovali budoucnost.

Za celou redakci vám přeji úspěšný a inspirativní rok 2021.

Poznámky

1) Karel Čapek: O slově robot. Lidové noviny, 24. prosince 1933, s. 12.

2) Podruhé se tak stalo v roce 1967 v článku o ptydepe: „Ptydepe je syntetický, exaktní jazyk, který neexistuje. Slovo si vymyslil dramatik Václav Havel, aby mohl na metafoře z kybernetické lingvistiky ukázat dobovou absurditu: Jak lidé vytvářejí různé systémy, které by měly sloužit, ale nakonec je zotročují. Vznikla z toho hra Vyrozumění, jejíž druhý obraz otiskl Vesmír 44: 222, 1965. […] Ptydepe je […] na nejlepší cestě stát se novým běžným slovem, jako čapkovský robot.“ (Vesmír 46, 52, 1967/2)

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Roboti
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kybernetika, Historie, 150 let Vesmíru
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Autonomní zabijáci

O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...

Když jde učení do hloubkyuzamčeno

V umělé inteligenci proběhla v minulých deseti letech revoluce, kterou způsobil nástup takzvaného hlubokého učení (deep learning). Metody...

Robotičtí zemědělciuzamčeno

Když se řekne robot, většina lidí si představí průmyslového robota ve výrobní lince strojírenského podniku, člověku podobného asistenta nebo...

Chemičtí roboti bez plechu a kolečekuzamčeno

V neděli 9. června 1935 vyšel v Lidových novinách fejeton nazvaný Autor robotů se brání. Najdeme v něm věty jako: „Dost dlouho [autor] mlčel a...

O robotech stokrát jinakuzamčeno

O robotech lze přemýšlet mnoha různými způsoby. Důkazem budiž kniha Robot 100: Sto rozumů, kterou dala dohromady Jitka Čejková (viz s. 24)....

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné