i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Robotičtí zemědělci

 |  4. 1. 2021
 |  Vesmír 100, 20, 2021/1
 |  Téma: Roboti

Když se řekne robot, většina lidí si představí průmyslového robota ve výrobní lince strojírenského podniku, člověku podobného asistenta nebo nadlidskými schopnostmi vybavenou postavu ze sci-fi filmu. Ale roboti mnoha podob pronikají i do zemědělství, které hledá cesty, jak sladit intenzivní hospodaření s požadavky ochrany přírody.

Zemědělství se v minulosti dokázalo přizpůsobit společenským změnám především díky intenzifikaci. Té bylo dosahováno šlechtěním nových odrůd a v rozvinutých zemích, zejména po průmyslové revoluci, využíváním umělých hnojiv a pesticidů spolu s nasazením velkých a výkonných traktorů.

Zvyšující se nároky rostoucí lidské populace je třeba uspokojit, sociální a environmentální dopady tohoto trendu však vyvolávají negativní reakce. Zvyšování výkonu techniky má navíc svá omezení. Zajištění požadované produkce potravin proto bude do budoucna spojeno s výraznou modifikací výrobních postupů, které se budou opírat o digitální technologie, senzoriku, využití velkých objemů dat a robotiku.

Od precizního k chytrému zemědělství

Digitalizace postupuje rychlým tempem a její výhody využíváme s čím dál větší samozřejmostí. Mobilní telefon už není pouhý prostředek k uskutečňování hovorů a psaní zpráv. Internetové připojení a instalované senzory mu dávají mnoho dalších funkcí, představuje tak jakousi hmatatelnou ukázku nadcházejícího vývoje. Pojmy jako internet věcí (IoT), umělá inteligence, big data, autonomní roboti, senzory, cloudové výpočty, 3D tisk, nanotechnologie, datová uložiště, aditivní výroba, umělá inteligence nebo M2M (machine to machine communication) se stávají běžnou součástí našeho slovníku. I v souvislosti se zemědělstvím.

Už v osmdesátých letech minulého století se začal objevovat termín precizní zemědělství. Úvahy o možnostech využití sběru dat a popisu variability pozemků pro cílené aplikace položily základ pro nové technologické postupy, které jsou čím dál sofistikovanější. Výrazný pokrok je spojen s nástupem satelitní navigace, umožňující řízení techniky na pozemcích. Díky využití korekčních signálů se přesnost navigace pohybuje v řádu milimetrů. Logickým krokem v dalším uplatnění navigace bylo autonomní otáčení strojů na souvratích a s tím spojené ovládání nářadí (obr. 4). Následovaly aplikace kombinující výstupy ze senzorů, využití předem připravených map a sběr dat s individuálním ovládáním pracovních sekcí strojů. Znalost polohy strojů nebo trajektorií jízd umožňuje detailně plánovat pohyby souprav po pozemcích, optimalizovat směry jízd nebo pracovat se záznamy provozních údajů strojů. Řada datových záznamů je oboustranně předávána prostřednictvím telematiky (obr. 2).

„Člověk využívá svých znalostí prostředí k řešení nepředvídatelných situací. Robot přispívá schopnostmi, v nichž člověka překonává: rychlostí, efektivitou a přesností zásahu.“

Informační technologie umožňují propojit širší okruh oborů a činností a provázat tyto zdroje dat do funkčních celků s možností řízení a kontroly vstupů na všech úrovních. Pojem precizní zemědělství je postupně nahrazován termínem smart farming (chytré zemědělství), u kterého se už naplno předpokládá využití robotů a umělé inteligence.

Z kravína na pole

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Roboti
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Kybernetika

O autorovi

Milan Kroulík

Doc. Milan Kroulík (*1974) je absolventem a zaměstnancem Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Na katedře zemědělských strojů se zabývá moderními technickými a technologickými prvky v zemědělství. Podílí se na chodu Centra precizního zemědělství a robotického týmu.

Další články k tématu

Chemičtí roboti bez plechu a kolečekuzamčeno

V neděli 9. června 1935 vyšel v Lidových novinách fejeton nazvaný Autor robotů se brání. Najdeme v něm věty jako: „Dost dlouho [autor] mlčel a...

Autonomní zabijáci

O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...

Když jde učení do hloubkyuzamčeno

V umělé inteligenci proběhla v minulých deseti letech revoluce, kterou způsobil nástup takzvaného hlubokého učení (deep learning). Metody...

Sto let a ještě půlstoletí k tomu

„Ale já nevím, jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim Laboři, ale připadá mi to nějak papírové.“ „Tak jim řekni Roboti.“1) A bylo to....

O robotech stokrát jinakuzamčeno

O robotech lze přemýšlet mnoha různými způsoby. Důkazem budiž kniha Robot 100: Sto rozumů, kterou dala dohromady Jitka Čejková (viz s. 24)....

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné