Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Přezimování hlemýždě zahradního

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 535, 2020/9

1939: Nedávno jsem si vyšel na Bílou horu. U cesty jsem spatřil hromadu velkých kamenů. Myslil jsem, že bych tam mohl nalézti nějaké menší plže (Hyalina, Pupa, Clausilia, Patula) a proto jsem začal pomalu zdvihati kameny. Hned pod prvním jsem našel značné množství prázdnýcn ulit mladých hlemýžďů zahradních. Protože jsem nalézal Hyaliny, hrabal jsem stále dál. Pod vrstvou kamenů byla hromádka kypré a skoro suché prsti. Začal jsem zemi přehrabovati a již asi 3 cm—5 cm pod povrchem jsem našel sedm krásných exemplářů (všechny živé) hlemýždě zahradního. Celkem jsem jich z hromádky vybral patnáct a ani jeden nebyl porušený ani mrtvý. Hledal jsem sice na místě, kde se tento plž hojně vyskytuje, ale přece jen mne překvapilo takové množství bezvadných kusů v poměrně malém prostoru.

Vojen Ložek, III. b. St. čsl. rg. dr. J. Vančury, Praha XVI. (prof. J. Štěrba).

Vesmír 17, 202, 1939/8

2020: V této rubrice zpravidla citujeme příspěvky slavící kulaté výročí svého publikování. Tentokrát činíme výjimku a připomínáme první článek, jejž do redakce zaslal tehdy třináctiletý Vojen Ložek, který zemřel několik dní před uzávěrkou tohoto čísla (viz s. 477). Kdo tehdy mohl tušit, že z autora vyroste jedna z nejvýraznějších postav české přírodovědy 20. století a nejvytrvalejší přispěvatel našeho časopisu? Jen od roku 1970 u jeho jména redakční databáze eviduje 112 položek, poslední text je dva roky starý (Vesmír 97, 193, 2018/4). Vojen Ložek v něm vzpomíná právě na okolnosti vzniku svého prvního článečku. Do Vesmíru tedy psal neuvěřitelných 79 let.

O šíři jeho zájmů vypovídá výběr z titulků jeho článků napříč desetiletími: Holocén – geologická současnost; Změny říčních údolí za posledních patnáct tisíciletí; Z čeho se rodí půda; Úvaha nad stavem našich lesů; Český kras, hospody a rozvoj přírodních věd; Nádrže pod Pálavou z ptačí perspektivy; Vymírání velkých savců na konci pleistocénu; Čtyři tisíciletí vysokoalpského salašnictví; Z minulosti českých řek; Co skrývá úpatí Řípu; Výkyvy podnebí, křivky teplot a měkkýší fauna; Po stopách skrytých refugií; Dědictví glaciálu…

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...