Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Přezimování hlemýždě zahradního

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 535, 2020/9

1939: Nedávno jsem si vyšel na Bílou horu. U cesty jsem spatřil hromadu velkých kamenů. Myslil jsem, že bych tam mohl nalézti nějaké menší plže (Hyalina, Pupa, Clausilia, Patula) a proto jsem začal pomalu zdvihati kameny. Hned pod prvním jsem našel značné množství prázdnýcn ulit mladých hlemýžďů zahradních. Protože jsem nalézal Hyaliny, hrabal jsem stále dál. Pod vrstvou kamenů byla hromádka kypré a skoro suché prsti. Začal jsem zemi přehrabovati a již asi 3 cm—5 cm pod povrchem jsem našel sedm krásných exemplářů (všechny živé) hlemýždě zahradního. Celkem jsem jich z hromádky vybral patnáct a ani jeden nebyl porušený ani mrtvý. Hledal jsem sice na místě, kde se tento plž hojně vyskytuje, ale přece jen mne překvapilo takové množství bezvadných kusů v poměrně malém prostoru.

Vojen Ložek, III. b. St. čsl. rg. dr. J. Vančury, Praha XVI. (prof. J. Štěrba).

Vesmír 17, 202, 1939/8

2020: V této rubrice zpravidla citujeme příspěvky slavící kulaté výročí svého publikování. Tentokrát činíme výjimku a připomínáme první článek, jejž do redakce zaslal tehdy třináctiletý Vojen Ložek, který zemřel několik dní před uzávěrkou tohoto čísla (viz s. 477). Kdo tehdy mohl tušit, že z autora vyroste jedna z nejvýraznějších postav české přírodovědy 20. století a nejvytrvalejší přispěvatel našeho časopisu? Jen od roku 1970 u jeho jména redakční databáze eviduje 112 položek, poslední text je dva roky starý (Vesmír 97, 193, 2018/4). Vojen Ložek v něm vzpomíná právě na okolnosti vzniku svého prvního článečku. Do Vesmíru tedy psal neuvěřitelných 79 let.

O šíři jeho zájmů vypovídá výběr z titulků jeho článků napříč desetiletími: Holocén – geologická současnost; Změny říčních údolí za posledních patnáct tisíciletí; Z čeho se rodí půda; Úvaha nad stavem našich lesů; Český kras, hospody a rozvoj přírodních věd; Nádrže pod Pálavou z ptačí perspektivy; Vymírání velkých savců na konci pleistocénu; Čtyři tisíciletí vysokoalpského salašnictví; Z minulosti českých řek; Co skrývá úpatí Řípu; Výkyvy podnebí, křivky teplot a měkkýší fauna; Po stopách skrytých refugií; Dědictví glaciálu…

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...